Česká republika má rozpočet na letošní rok. Ve čtvrtek ho schválili poslanci a záhy podepíše prezident. Schodek je ve výši 280 miliard oproti původním 377 Babišovým miliardám.

Poslední věta je ale skoro fake news. V okamžiku hlasování už totiž bylo jasné, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) záhy přijde s novelou zákona o státním rozpočtu, která musí zohlednit řadu věcí. Válku. Posílení armádního rozpočtu. Péči o uprchlíky. Vyztužení rezerv zdravotních pojišťoven. Drahé energie. V nejhorším scénáři výdaje na válečný stav. V nejlepší variantě podíl na unijních nákladech na obnovu Ukrajiny.

Kabinet sice ve středu přijal několik dílčích opatření, ale ta lze vnímat jako kosmetická. Zrušení silniční daně a povinného přimíchávání biosložky do nafty domácnostem nijak výrazně nepomůže. Slíbené dvě koruny řidiči možná ani neušetří, neboť si je pumpaři připočtou k marži. Její nepřiměřenou výši sice ministři dopravy a obchodu spolu s ČOI slíbili pod sankcí hlídat, ale na sto procent se to asi nepodaří.

Kateřina Perknerová
Prezidenta vybrala válka

Navíc, jak upozornila šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, návrh musí projít sněmovnou, kde se může ukázat jeho neprůchodnost i ve vztahu k nařízením EU. Biosložku také bude muset nahradit něco jiného, konkrétně ropa. Ta nemusí být nutně ruská, avšak určitě bude drahá.

Tím chci říct, že reakce na komplikovanou situaci, do níž Putin dostal celý svět a Evropu zvláště, není jednoduchá. Připomenu třeba informace, že někteří ubytovatelé už stahují své nabídky zpátky, neboť jim došlo, že ukrajinští běženci nepotřebují postel, koupelnu a kuchyň na týden, ale na měsíce, možná i roky. V evropském rozměru tak bude nutné zvažovat, jak se o válkou zasažené lidi postarat. Systémově, promyšleně a dlouhodobě.

Věta každého ministra by měla začínat tím, že Putinova válka se dotkne každého z nás. A že viníkem je výhradně pán Kremlu, nikoli Ukrajinci, nikoli NATO, nikoli současná vláda ČR.