Praha chce zakázat fiakry, které vozí turisty historickým centrem. Prý je to koňům nepříjemné. Moc se to prý nehodí do jedenadvacátého století a řidiči jsou naštvaní. Mohli bychom to brát jako malý problém velkého města.

Má to však přesah. Ve Francii nedávno zakazovali drezúru cirkusových zvířat. Šmahem též zrušili delfinária. Ačkoli delfíni v nich nevyhlížejí nešťastně, ba naopak, jsou údajně natolik inteligentní, že je člověk nemůže zotročovat.

Martin Komárek.
Rytíř čadících výfuků

Lidstvo si hojí svědomí i v případě zvířat, která zotročuje. Rozšiřuje slepicím klece. Zakazuje chov kožešinových šelmiček a laboratorní pokusy pro kosmetický průmysl. Mnozí lidé se ze solidarity s jinými tvory zříkají masa. Další, pokud jsou při penězích, si aspoň kupují potraviny vyrobené z krav a prasat, které prožily „spokojený“ bio život, než si je jatka našla.

Jenže je tomu tak s pražskými koňmi? Jsou přece všem na očích a týrání by sotva prošlo. Jistě, tahají kočáry, jenže to je běžné v mnoha městech na mnoha atrakcích, v mnoha rančích. Pro zvířata to může být otrava, kdo vidí koňovi do hlavy, ale také je to může bavit.

Luboš Palata
Zkusme být Francií střední Evropy. Žilo by se tu líp

A co se týče historie a současnosti? Koně se do gotických a barokních kulis Prahy hodí zajisté víc než ne zcela povedené repliky automobilů z počátku dvacátého století. A zdržování provozu? Fiakry jej jistě brzdí, ale zdaleka ne tolik jako pražští radní svými nesmyslnými ideologickými omezeními dopravy.

Zákaz kočáru tedy není chvályhodná starost o blaho zvířat. Je to další nepromyšlený výstřelek Hřibova magistrátu.