Že spotřebitelé chudnou, protože mzdy ani zisky firem v průměru nestíhají kompenzovat vysokou inflaci, už víme. Že kdo chudne, utrácí méně, víme také. Že tam, kde spotřebitelé škrtí svou spotřebu, nevyhnutelně přichází recese, která postihne nejen spotřebitele, ale i další oblasti ekonomiky od výroby po investice, je také logické. Co jsme ale dlouho nevěděli, bylo, jak moc spotřebitelé škrtí své útraty. Nyní už to ale víme.

Markéta Šichtářová
je ekonomka

Nejprve si řekněme: Myšlení spotřebitelů je v jistém slova smyslu „nulajedničkové“: Buď se cítí bohatí a utrácí na plný plyn, nebo se cítí chudí a šetří na plnou brzdu. Jistě, takto řečeno jde o velké zjednodušení a musíme to chápat obrazně, ale myslím, že všichni rozumí, o co jde spotřebitelé většinou nevolí střední cestu, neřeknou si v duchu, že teď uberou plyn a budou šetřit „jen tak trochu“, ale většinou přehrávají na obě strany.

Tržby stále klesají

Proto, i když víme, o kolik procent reálně kvůli inflaci chudneme, z toho ještě nelze usuzovat, že o stejné procento poklesnou také maloobchodní tržby či zpomalí ekonomika. Takže co nám čísla řekla:

Maloobchodní tržby od května tohoto roku soustavně meziročně klesají. Horší ale je, že razance tohoto poklesu je stále větší. Zatímco v září se tržby v maloobchodě meziročně reálně snížily „jen“ o 5,3 %, v říjnu se už reálně propadly o 9,4 %. A hlavně: to byl mnohem horší výsledek, než se v průměru na trhu čekalo.

Rozhovor s Danuší Nerudovou rektorkou Mendelovy univerzity Brno
Všechno zdražuje, mzdy klesají

Když se na data podíváme detailněji, zjistíme, že nejvýrazněji klesly tržby za nepotravinářské zboží, a to o 11,2 %. Domácnosti totiž odkládají nákupy všeho, co odložit jde. To ale při téměř 10% propadu reálných mezd není překvapivé. Tržby za hůř omezitelné pohonné hmoty poklesly už méně, totiž o 8,0 %, a za potraviny o 7,0 %. I to jsou ale výrazné poklesy. Dokonce i králové doby covidové, internetové a zásilkové obchody, pokračovali nepřetržitě již desátý měsíc v poklesu, tentokrát o 13,2 %. A letos je nespasí ani Vánoce.

Meziroční pokles hlásí vlastně všechny hlavní typy specializovaných nepotravinářských prodejen, jen s jedinou výjimkou růst tržeb o 2,9 % totiž vidíme u farmaceutických a zdravotnických obchodů. Důvod? Těžko říci. Pandemie je pryč, strach lidí z nákazy už skoro také, popravdě tedy zatím neumím z dostupných údajů posoudit, proč zrovna letos se v těchto obchodech utrácí víc než loni.

Spotřebitelé zchudli

Co tedy čekat dál? Od jara 2020 až do konce roku 2021 bylo pro maloobchod hlavní otázkou, zda část obchodů neuzavře vláda kvůli pandemii. Ne však už více. V letošní zimě se pravděpodobnost dalšího zavírání obchodů kvůli jakékoli nemoci limitně blíží nule. Jenže rizika pro obchod neustoupila, jen se změnila.

Zdroj: DeníkLidé zchudli, stát má co dělat, aby zvládal kompenzovat ceny energií, roste vědomí spotřebitelů, že inflace nekončí, a ještě mnohde nepřišly nové úroky za hypotéky ani nové zálohy na energie. Do toho už spotřebitelé stačili rozpustit své úspory, které byly ještě koncem minulého roku rekordní.

Tereza Semotamová
Potřebuju mobil, mami

Takže po spotřební explozi, která přišla s otevřením obchodů a skončením lock- downů, přichází další změna spotřebitelského chování, která se bude více podobat období uzavírek (byť nebude tolik drsná). Ani v příštím roce proto nemůžeme počítat v průměru za celý rok s růstem maloobchodu.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.