Už skoro dva týdny není v bojových svodkách z Ukrajiny téměř co psát. Ruská armáda odtáhla jako spráskaný pes od Kyjeva a dalších měst na severu Ukrajiny. To, co po sobě ruští vojáci zanechali, předčilo ta nejhorší očekávání. Stovky mrtvých, mnoho znásilněných žen, doslova vyrabované vesnice a menší města. Ta velká se jim naštěstí nepodařilo dobýt.

Do Kyjeva se mezitím vrátily dvě třetiny obyvatel. Západní státníci, kteří jsou ochotni vzít zavděk pomalým vlakem z Polska, se tak začínají téměř rojit. Pro Ukrajince jsou však jejich cesty stále strašně důležité. Symbolicky – ukazují, že se Kyjev opravdu podařilo uhájit a že i cesta sem se stává téměř bezpečnou. A jsou to cesty důležité i z praktického hlediska, protože Ukrajinci opravdu nyní nutně potřebují doplnit síly. A potřebují všechno, zbraně, peníze, elektřinu, potraviny i pomoc pro miliony uprchlíků, kterých je po Ukrajině víc než v celé Evropě dohromady. 

Válka ale neskončila a naopak se chystá její velká, pro tuto fázi možná rozhodující bitva. O Donbas, o jih Ukrajiny, druhé pokračování toho, co se Rusům po anexi Krymu nepodařilo. Tedy vytvoření „Novoruska“, jakéhosi novotvaru, který se jako zhoubný nádor vytvořil v Putinově hlavě.

Nedat Donbas Putinovi

Když o tom píšu, vzpomenu si na ruskou maminku z jihoukrajinského Chersonu, kterou jsem potkal na nábřeží Dunaje v Budapešti. V ní si udělala s dětmi zastávku na dlouhé cestě do svého exilového cíle na západě Německa. „Ruští vojáci říkali, že nás přišli osvobodit. Ale my jsme jim odpovídali, my nechceme být osvobozováni, nám se tu žilo dobře. Nechápali to,“ vyprávěla mi. Malý syn dodal: „Museli jsme odjet, aby nás nezabili.“ V těchto dnech, proto, aby je ruští vojáci při plánované ofenzivě nezabili, prchají další tisíce lidí ze Slavjansku, Kramatorsku. Z míst, která důvěrně znám z prvního kola války na Donbasu před osmi lety.

Luboš Palata
Desítky miliard na Ukrajince lze najít v Plánu obnovy EU

Už tehdy si tu lidé vytrpěli svoje. Ale po několika letech se zdálo, že tu budou moci v určité vzdálenosti od fronty, jež se tu od konce léta 2014 prakticky nehýbala, normálně žít. Za cenu obětí ukrajinských vojáků, kteří umírali v obranných liniích, tu totiž život běžel dál.

Po osmi letech si Vladimir Putin a jeho klika řekli, že se znovu pokusí tato území dobýt a připojit tak či onak k Rusku. Ukrajinci ani my jim to nesmíme dovolit. Už proto, že nikdo neví, co si napříště řeknou – že připojí Kyjev, Pobaltí nebo třeba naše Česko?