Rozhodně žádnou z nich nepřehlédnete. Jsou to prý květiny budoucnosti. Krasavice, které dostaly název po švédském botanikovi Olofu Bromeliovi, kromě dekorativních květů okouzlují také různě zbarvenými listy nejrůznějších tvarů. Nicméně rody rostlin z čeledi broméliovitých, jež zahrnuje více než tři tisíce druhů, se od sebe dost často liší vzhledem. Možná vás překvapí, že některé druhy vypadají jako kaktusy, jiné zase připomínají svým tvarem mořské hvězdice.

Liší se i způsobem života. Bromélie rostou společně s mnohými druhy orchidejí v půdním podkladu, většinou však jako epifytní rostliny v korunách stromů nebo na prudkých skalách porostlých mechem. Větve či štěrbiny v kůře jim slouží pouze jako opora k přichycení kořenů.

Látky, které potřebují k životu, zachycují pomocí drobných šupin na povrchu svých tuhých listů, ty ostatně svým tvarem připomínají okapy. Vláhu přijímají také pomocí vzdušných kořenů. Dalším zdrojem vláhy je překvapivě listová růžice, v jejíž středu je vytvořena „nádobka“, naplněná vodou z vydatných tropických lijáků. Když se přidají ještě organické zbytky, které se v uskladněné vodě rozkládají, je o výživu exotických krásek postaráno.

Tohle všechno je dobré vědět předtím, než se pustíte do pěstování některého druhu bromélií. Zásadním doporučením proto bude, abyste je zalévali vždycky přímo do středu listové růžice. Nenechte se odradit tím, že tyhle nevšední exotické rostliny kvetou během svého života jen jednou a pak odumřou, někdy bromélie ještě po odkvětu dožívá i několik let. Předtím vás bude svými květy ve tvaru kopí těšit několik měsíců, možná i půl roku. A některé druhy vypadají i po odkvětu pěkně.

Pokroucené odnože

Než začne mateřská rostlina uvadat, vytvoří semena, z nichž vyrostou odnože. Nechte je dorůst, nelekejte se toho, že budou pokroucené. Vyplatí se trpělivost, hynoucí rostliny nevyhazujte, ale vyčkejte, až vyroste slušný trs s růžicemi. Teprve pak ho opatrně i s kořeny oddělte od mateřské rostliny a zasaďte do substrátu. Zkušení pěstitelé za vodítko pro přesazování považují okamžik, kdy odnož doroste do poloviny velikosti původní bromélie. Pokroucené listy se po několika týdnech napřímí, nová rostlinka zakoření a začne růst. A možná už další rok vás i ona potěší svými exotickými listeny.

Pěstování většiny bromélií, kromě právě popsaných zvláštností, není ani pro začátečníka náročné. Vhodným kandidátem by mohla být hojně rozšířená a dostupná vriesea, tuhle rostlinu s červeným, žlutým či oranžovým květenstvím určitě znáte. Mezi nejméně náročné druhy patří také echmea, má stříbrně ojíněné listy, růžový květ a bez újmy snáší suché prostředí. Skutečně univerzální a odolnou, ale trošku polozapomenutou rostlinou z čeledi broméliovitých je bilbergie, jejíž převislé květenství připomíná ovesné klasy, možná proto se jí lidově říká čínský oves. Jako pokojovka snese jak přistínění, tak plné slunce. Listeny vydrží několik týdnů.

Ananasovník chocholatý

Už jste jistě pochopili, že o překvapení není v případě bromélií nouze. Tady je další. Mezi rostliny z čeledi broméliovitých, které rostou v půdě, totiž patří také ananasovník chocholatý. Není sice z rodu bromélie, ale rodu ananasovník, byť občas v zahradnictví tak bývá označován. Nic z toho však nebrání tomu, abyste si z tohoto lahodného ovoce, dřív než skončí na stole, zkusili vypěstovat pokojovku. Musíte z něj opatrně oddělit listovou růžici na jeho vrcholku, neměla by být zavadlá. Následně odstraníte zbytky plodenství a několik řad listů. Pak necháte růžici dva dny zaschnout a nakonec zasadíte do substrátu. Zelené listy vám ohlásí, že jste uspěli a přibude vám starost o další pokojovku. Někteří pěstitelé zase doporučují jemné ponoření do sklenice s vodou, maximálně na jeden nebo dva centimetry. Po měsíci už by měly vyrašit kořínky a můžete přesadit do substrátu. Plody ananasů však nečekejte.

A tip na závěr: Bromélie nemusíte pěstovat jen v květináči. Pokud máte doma různé druhy, vyzkoušejte je sesadit ve formě „zelené“ stěny. Udělat si lze také domácí džungli ve vitríně. V teráriích i v závěsných aeráriích, kde se dobře udržuje vhodné mikroklima, se bude báječně dařit tillandisiím, které nepotřebují substrát. Můžete je ale položit či přidrátkovat kamkoliv a vytvořit tak úžasné rostlinné dekorace.

Pěstitelsky velmi oblíbená je kykatka namodralá neboli Tillandsia cyanea, drobná rostlina s úzkými trávovitými listy a plochým klasem modrofialových květů. Přezdívku španělský mech si vysloužila kykatka mechovitá, kterou prý Aztékové využívali k výzdobě svých chrámů, vypadá totiž jako spleť jemných sítí.

Jak je správně pěstovat

Každý druh má své nároky, ale obecně byste se při pěstování bromélií měli držet následujících doporučení. V prvé řadě potřebují po celý rok teplotu, která přesahuje dvacet stupňů, pocházejí přece z tropů. Postarejte se o to, aby ani v zimě v místnosti neklesla teplota pod osmnáct stupňů.

Při hledání ideálního místa pro jejich umístění si opět vybavte podmínky v jejich domovině, tedy spíš polostín v korunách stromů. Svědčit jim bude i světlé stanoviště, rozhodně je však ochraňte před přímým slunečním svitem. Své exotické krásky také chraňte před průvanem. Nejvíc jim škodí chlad doprovázený vlhkem. Dobře však snášejí suchý vzduch v bytech, byť v pralesích, odkud pocházejí, je vysoká vzdušná vlhkost. Proto jim často dopřávejte vlahý deštík v podobě zálivky, ideálně jednou za tři dny a samozřejmě odstátou vodou. Už víte, že kropit nebudete substrát, ale přímo do středu listové růžice. Jakmile však zjistíte, že začíná docházet k jejímu zahnívání, zalévejte substrát.

Bromélie ke své prosperitě potřebují zeminu, která dokáže dobře odvádět vodu. Měli byste proto do ní přidat rašelinu, listový humus, perlit nebo hrubozrnný písek. Stejně spolehlivě poslouží při sázení půdní substrát, který je určený speciálně pro orchideje a bromélie. Na dno nádoby je dobré uložit drenáž. Ohlídejte, aby substrát byl pořád mírně vlhký, rozhodně ne mokrý, natož aby v podmisce zůstala voda. Dopřejte svým kráskám dvakrát měsíčně přihnojení, v zimě jednou za měsíc. Speciální přípravky určené přímo pro ně a orchideje snadno najdete na trhu.

Zabalte ji do pytle

Co dělat, když marně čekáte a čekáte, a vaše bromélie nekvetou? Opět trošku netradiční, ale vyzkoušený a hlavně účinný zahradnický recept: pomocníkem bude průsvitný igelitový pytel a jablka. Pobídkou k tomu, aby bromélie kvetla, bude totiž zvýšené množství etylenu ve vzduchu. Zavřete ji do pytle a přidejte jablka, která začnou etylen uvolňovat. Za několik týdnů se začnou vybarvovat listy a rostlina začne zakládat květy.

Pokud se na listech objeví hnědé skvrny, bromélie vám vzkazuje, že potřebuje více stínu. Zasychající špičky listů zase signalizují chybějící rosu, tedy příliš suchý vzduch v interiéru, proto musíte za přírodu zaskočit vy a dopřát kytce rosení. A pozor na přehnanou péči v podobě zbytečně vydatné zálivky, rostlina může kvůli ní uhynout, aniž by vykvetla.

Noblesní guzmánie

Mezi bromélie, které od vás budou vyžadovat trošku náročnější péči, především v souvislosti s vlhkostí vzduchu, patří guzmánie. Postarejte se o pravidelné rosení. Tato překrásná rostlina přitahuje pozornost díky květenství, které se skládá především z oranžových, růžových či dokonce fialových listenů. Až ji budete kupovat, najděte si kousek s mladým květenstvím a odnožemi, ze kterých si později vypěstujete další vlastní guzmánie.

Poté, co začne na podzim odkvétat, je jasné, že rostlina začíná pozvolna odumírat. V této chvíli je dobré ji seříznout zhruba pět centimetrů nad zemí. Dejte jen pozor, abyste nepoškodili mladé matečné výhony. V květináči je ponechte až do března, pak je teprve oddělte a každý trs zvlášť zasaďte. Budou-li mít dost tepla, vykvetou už v létě.

Životní cyklus guzmánie trvá zpravidla dva roky. Držte se pěstitelských rad, které obecně platí z hlediska umístění a teploty pro všechny bromélie. Zkušení pěstitelé doporučují vylepšit odstátou vodu, kterou použijete při pravidelné zálivce, ponořením pytlíčku z gázy, který naplníte rašelinou. V létě je dobré jednou měsíčně přidat do postřikovače trochu kapalného hnojiva, protože bromélie dobře přijímají výživu listy.

Stříbrná echmea

Tahle vskutku dekorativní bromélie zaujme především stříbřitými, kožovitými, listy, které vyrůstají ve tvaru růžice. Echmea roste pomalu, ale může dosáhnout výšky až devadesát centimetrů, stejně dlouhé mohou být i její listy. Růžové květenství vydrží v dokonalém stavu až šest měsíců. V listové růžici i v případě této rostliny najdete nádržku pro vodu, proto téhle rostlině Britové říkají stříbrná váza.

Poprvé byla veřejnosti echemea pruhovaná představena v roce 1828 právě ve Velké Británii. Kromě půvabu láká pěstitele i dlouhověkostí. Než vás okouzlí vysokým klasnovitým květenstvím třeba Aechmea cylindrata, dá si pořádně na čas. Trvá to přibližně čtyři roky, než nabídne své barevné listeny.

Pokud jde o pěstování, tahle bromélie má ráda dostatek světla, ale chránit byste ji měli před přímým sluncem. V létě ji potěší docela vysoké teploty kolem dvacet sedmi stupňů. Potřebuje dobrou cirkulaci vzduchu, propustnou zeminu a konstantní vlhkost. Někteří pěstitelé echmeu v zimních měsících udržují v suchu, bez zálivky. Dopřejí tak rostlině zimní odpočinek, aby nabrala sílu a později vykvetla. V bytě vám navíc dokáže vyčistit vzduch, protože z něho odstraňuje formaldehyd.