Všemožnými, ale zákonnými způsoby prodlužoval svůj soudní proces. Vzápětí začal poukazovat na údajně nepřiměřeně dlouhé projednávání jeho případu a žádal zastavení trestního řízení, posléze pak zmírnění již uloženého trestu. Takový je ve stručnosti příběh podnikatele Romana Karpenka (45 let) z Havířova, kterého minulý týden Krajský soud v Ostravě poslal na sedm let a jedenáct měsíců do věznice s dozorem.

Aféra Rocar

Karpenko je hlavním aktérem jednoho z největších podvodů počátkem devadesátých let v našem regionu. Prostřednictvím své firmy Rocar v letech 1992 a 1993 nabízel obstarání automobilů Škoda Favorit a Forman. V té době byla po škodovkách velká poptávka a na jejich dodání se čekalo dlouhou dobu. Karpenko prostřednictvím inzerátů sliboval rychlé zajištění vozidel a navíc za velmi výhodných podmínek. Jedinou podmínkou bylo složení akontace ve výši nejméně čtyřiapadesáti tisíc korun.

Několik set zájemců jeho slibům uvěřilo a požadovanou částku Karpenkovi předalo. Téměř 460 klientů se však svých vozů nedočkalo. Karpenka na konci roku 1993 zatkla policie.

Čtyři verdikty

Krajský soud v Ostravě již vynesl čtyři verdikty, poslední minulý týden. Při prvních dvou (v roce 1995 a 1998) poslal Karpenka na deset let za mříže. Odvolací Vrchní soud v Olomouci však obě rozhodnutí zrušil a kauzu vrátil k novému projednávání. V roce 2005 padl třetí rozsudek – osm a půl roku žaláře a milion korun pokuty. Tentokrát již Vrchní soud v Olomouci trest v plném rozsahu potvrdil.

Karpenko ale prostřednictvím svého obhájce podal dovolání k Nejvyššímu soudu a poté i stížnost k Ústavnímu soudu, ve kterém poukazoval na nepřiměřenou délku řízení. Ještě předtím se domáhal toho, aby jeho trestní stíhání bylo kvůli údajným soudním průtahům zcela zastaveno.

Zpět k soudu

Případ se nakonec vrátil zpět na stůl Krajského soudu v Ostravě. Nejvyšší soud sice v plném rozsahu potvrdil rozhodnutí o vině, chtěl však, aby soud s ohledem na délku procesu znovu zvážil výši trestu. Senát minulý týden vynesl v pořadí již čtvrtý verdikt, ve kterém Karpenkovi snížil trest o sedm měsíců – na 7 let a 11 měsíců. Výše pokuty - milion korun - zůstala stejná. Pokud ji podnikatel nezaplatí, bude si muset odsedět další rok.

Na první pohled

Jak při zdůvodnění rozsudku konstatoval předseda senátu Jiří Richter, celé řízení se na první pohled může zdát skutečně příliš dlouhé. Při podrobnějším zkoumaní však podle soudce vyjde najevo, že k žádným závažným průtahům nedošlo. „Pokud má někdo dojem, že by spis někde ležel a nikdo si ho nevšímal, není to pravda,“ zdůraznil Richter.

K délce procesu výraznou měrou přispěl sám Karpenko, který hlavní líčení různými, vždy ale zákonnými způsoby prodlužoval. Nejprve například souhlasil se čtením výpovědí většiny ze zhruba pěti set podvedených lidí, pak ale najednou začal trvat na jejich osobní účasti u soudu. Poté do celého případu zapojil německého občana, jehož nalezení a výslech zabraly nemálo času. Dalším krokem byla žádost o přidělení tlumočníka ze slovenštiny na přeložení dokumentů. Karpenko přitom sám podnikal na Slovensku a s jazykem východních sousedů neměl problémy. Při jednom z jednání vyrukoval i s verzí o svém dřívějším úrazu hlavy, který mohl ovlivnit jeho pozdější jednání. Soud proto musel kontaktovat znalce na vyhotovení odborného posudku.

Další finta Karpenko čelil i další žalobě, která se týkala stovek lidí, jimž sliboval zajištění práce v zahraničí. S ohledem na to, že případ Rocar byl daleko závažnější, stíhání v druhém zločinu bylo zastaveno. Karpenko se přesto domáhal toho, aby soud projednával obě kauzy. Tím by docílil možnosti předvolat další stovky svědků a jednání znovu prodloužit. Jak v závěru konstatoval předseda senátu, z celé doby jsou pouze dva roky, kdy soud nepodnikl žádné kroky. Důvodem bylo zejména vážné onemocnění soudce, který se případem původně zabýval.