Hotovo, mohou si uprostřed druhé vlny koronaviru říci tvůrci obnovení Berlínského zámku. Obří stavbu o velikosti městské čtvrti na Muzejním ostrově v samém srdci Berlína obnovilo Humboldtovo fórum. Mohutný zámek nabídne sto tisíc čtverečních metrů plochy. „Bude to srdeční záležitost všech Němců,“ zadoufal šéf fóra Manfred Rettig v roce 2013, kdy se zámek začal stavět. V té době ale proti jeho výstavbě byly dvě třetiny Němců.

Zámek stojí na místě, kde byla od čtrnáctého století rezidence braniborských kurfiřtů, pruských králů a po roce 1871 i německých císařů.

Po druhé světové válce byl boji poškozený zámek východoněmeckými komunisty stržen. Na jeho místě vznikl Palác republiky, místo komunistických sjezdů, parlamentu, ale i do Československa přenášených estrád Ein Kessel Buntes.

Baroko a beton

Prvním krokem k obnově zámku bylo stržení Paláce republiky, kde se jako izolace použil při výstavbě nebezpečný azbest. V roce 2003 Bundestag rozhodl, že po demolici bude na místě komunistického paláce obnoven Berlínský zámek.

Architektonickou soutěž vyhrál italský architekt  Franco Stella, který navrhl obnovu historické budovy s moderními vnitřními prostory a také s jednou současně pojatou vnější stěnou směrem k Alexanderplatzu. Jde tak o kombinaci „baroka a betonu“

Výstavba začala v roce 2013 a v těchto dnech ohlásili organizátoři z občanské organizace Humbodltova fóra, že je zámek hotov a připraven k otevření během příštích týdnů. Celkové náklady výstavby dosáhly 644 milionů eur (asi 17 miliard korun), desítky milionu eur z toho věnovali různí soukromí dárci.

Většina nové budovy zámku bude využita na výstavní a další kulturní akce. Bude tu například od příštího roku nové Muzeum asijského umění nebo Etnologické muzeum. V části bude i hotel.