Pestrobarevnou krásu vybudoval a stará se o ni Radim Slabý, odborník na úpravy okrasných ploch, parků i zahrad, kterému se celoživotní koníček stal i povoláním. Zajímavostí je, že arboretum založil na bývalé skládce, kde se ukládal komunální odpad i slévárenské písky z firmy v nedalekém Uničově.

„Je to přírodní park, krásné místo, kde byla původně skládka. Tak mně to dalo nějakou energii, abych z té skládky zase udělal kus přírody. Velkou výhodou je, že stejně jako svahy okolního Nízkého Jeseníku je arboretum orientováno směrem na jihozápad. Díky tomu je tady výborné mikroklima a je tady mnohdy tepleji, než dole v rovině. Rozdíl dělá i šest stupňů,“ popisuje Radim Slabý.

Ilustrační foto
Hrady a zámky očekávají návštěvníky. Za prohlídky si však lidé připlatí

S budováním arboreta začal před čtrnácti lety. „Dnes tady máme čtyři tisíce druhů rostlin doslova z celého světa. Pocházejí z oblastí, kde je alespoň trochu podobné podnebí jako u nás – od Grónska přes USA, Afriku až po Austrálii. Z té pochází třeba starobylá jehličnatá dřevina wollemie, které se někdy říká také dinosauří strom,“ přibližuje odborník.

A proč dinosauří strom? Pamatuje totiž ještě dobu, kdy po Zemi chodili dinosauři. Objevit se ji podařilo až v roce 1994 v pískovcových skalách u Sydney a určit pomocí zkamenělin starých 200 milionů let. Ve volné přírodě žije jen asi 200 wollemií, australská vláda nicméně umožnila rozmnožení základního množství stromů a jejich prodej nejprve pro botanické zahrady. Cílem bylo zvýšit naději na přežití tohoto druhu. Dnes je už možné si rostlinu legálně zakoupit.

Neobvyklý substrát

Zajímavostí arboreta pojmenovaného podle známého inckého města v peruánských Andách je také substrát, ve kterém stromy a trvalky rostou. Jedná se o čedič pocházející ze sopek na Bruntálsku. „Napadlo nás ho využít, když jsme potřebovali skládku zasypat a zkrášlit. Má obrovskou výhodu, že zadržuje vodu. V létě sice samotný čedič na povrchu vyschne, ale zadrží vodu pod sebou, takže se pod ním drží vlhkost,“ vysvětluje Radim Slabý.

Haag
Neobjevené perly Evropy: země dobyvatelů i Romeovo vyhnanství

Pestrobarevný svět rostlin mu učaroval odmalička. Proto také mnoho rostlin sám rozmnožuje ze semínek nebo řízkováním a dál pěstuje. Pokud tedy budete mít zájem si nějakou tu cizokrajnou rostlinku ze své návštěvy odvézt a pěstovat si ji doma, v Pasece si určitě vyberete.

První letošní návštěvníky tady uvítají s příchodem jara, od 1. dubna. Už teď ale můžeme prozradit, že vás tu čeká hned několik nových zajímavostí. „Novinek bude hodně, vysazujeme nové cibuloviny, předěláváme některé části arboreta, pořád se snažíme připravit něco nového. Nově tu budou k vidění třeba drakovci nebo užovníky s obrovským květem, těch budeme mít celou velkou skupinu. Máme tady také nové masožravky, takže bude takové masožravkárium,“ pozval na závěr k návštěvě Radim Slabý.