Firozabad je město v Indii, které stojí a padá na sklářském průmyslu. Jak připomenul web Firozabad online, produkce výrobků ze skla dává ve městě a okolí práci asi sto padesáti tisícům lidí.

Podívejte se, jak se vyrábí skleněné náramky:

Zdroj: Youtube

Ve městě Firozabad fungují totiž desítky podniků na skleněnou krásu. Jde hlavně o korálky, které se pak navlékají na lanka a prodávají jako náramky. Pestrobarevné kuličky se dále používají například v oděvnictví. „A samozřejmě se tu vyrábějí ze skla i ozdoby pro jídelní soupravy, lustry, části hraček i designové produkty. Velká část míří na export do celého světa,“ uvedl web Firozabad Online.

Polovina produkce jde na export

Padesát procent výrobků míří na export. Zbylá část je pak určena pro prodej přímo v Indii. Firozabad je také velkým lákadlem pro turisty, kteří si rádi skleněné výrobky kupují na místních trzích. Je to prý i nezapomenutelný kulturní zážitek.

Firozabad má přezdívku hlavní světové město skleněných korálků.Firozabad má přezdívku hlavní světové město skleněných korálků.Zdroj: Shutterstock

„Pomocí technik, jako je malba na sklo, leptání, řezání a leštění místní řemeslníci vyrábějí dokonalé kousky suvenýrů, které by si každý seriózní sběratel neměl nechat ujít,“ uvedl web Times of India.

Mezi nejvyhlášenější místní trhy patří Shastri Market, Sadar Market a Azad Market. Kromě náramků se popularitě těší bohatě zdobené stojánky na svíčky, vánoční stromky, obrázky ptáků, ministromy, sošky bohů i sklo pro podávání nápojů. Lze tu sehnat i krásné skleněné šperky.


Nahrává se anketa ...

V létě sem cestu neplánujte

Firozabad má turistům co nabídnout i jinak. Je zde mnoho chrámů, mešit a hrobek, které přitahují návštěvníky.

Cestovatelské weby upozorňují, že počasí ve Firozabadu je během letních měsíců extrémní a nejvyšší teplota dosahuje asi 45 stupňů Celsia. Nejlepší doba pro návštěvu Firozabadu je od října do března, kdy je počasí příjemné.

Vdechují toxické výpary

Web Insider upozornil, že výroba krásných předmětů má však hodně temné pozadí. Používaná barviva totiž obsahují stopy kovů jako je olovo, kadmium a rtuť. A ty jsou toxické, přesto je zaměstnanci jako výpary při zahřívání vdechují. Nelze se ani divit tomu, že podle odhadu zhruba čtvrtina pracovníků trpí chronickou bronchitidou.

Navíc je skoro všude něco horkého. „Přesto většina řemeslníků nepoužívá ochranné pomůcky. Prý jim při práci překážejí a jsou nepohodlné. Spoléhají proto na svou zkušenost, díky které se vyhnou zranění,“ uvedl web.  

Unikátní na vláčku, který jezdí v pohoří Nilgiri je i to, že lokomotiva je stará více než padesát let a ta nejstarší je stará osmdesát let.
Nejpomalejší železnice světa je technický zázrak. Tančit na střeše se ale nesmí

Kdo by pak čekal, že za tak rizikovou práci dostanou pracovníci pořádnou výplatu, bude se divit. Insider hovořil například s pracovníkem jménem Vimal Kumar Yadav, který pracuje přímo u pecí a vydělává asi devět dolarů za den. Řekl, že je to sotva dost peněz na to, aby jeho čtyři děti získaly alespoň základní vzdělání. Jeho dospívající dcery, Soni a Dolly, pak ze skleněných korálků kompletují samotné náramky. Zvládnou jich vyrobit za den něco mezi sto až dvě stě kusy. A odměna? Asi dolar.

Jak vznikly skleněné korálky

Natalie Venclová z Archeologického ústavu Akademie věd ČR pro web Archeologie na dosah doplnila, že skleněné náramky jsou unikátní výrobek, vlastní vynález sklářů pracujících v keltské Evropě ve 3. až 1. století př. Kristem. Nemají žádné předchůdce ani paralely v antickém světě. „Důvodem obliby skleněných náramků byla jednak jejich barevnost, jednak nápaditý a působivý plastický dekor. Znalost barvení skla dosáhla takové úrovně, že bylo možné dosáhnout téměř jakékoli barvy skla. Nejoblíbenější barvou byla nicméně kobaltově modrá, která měla zřejmě symbolický význam, ale je také esteticky velmi působivá. Celkový dojem ještě podtrhuje kombinace se žlutým či bílým sklem, které bylo hojně používáno ke zdobení náramků,“ doplnila Natalie Venclová.