Někdo si dokáže i úplně obyčejný výlet za bílého dne vyladit tajuplným povídáním o skřítcích, ďáblech, vílách, poltergeistech nebo loupežnických mordech. Existují také milovníci tajemna, kterým nestačí obvyklý urbexový zážitek z opuštěného hotelu nebo léčebny, ale musí za poznáním sebe sama do opuštěného dolu. O tom posledním případu něco vím.

Fenomén: dětské hry na zlatokopy ve štolách

Absolvoval jsem dospívání v poddolované oblasti Suchá Rudná, kde lovci tajemných zážitků mají obzvlášť bohaté pole působnosti. Otec byl horolezec a důlní geolog v jednom. Těžil olovo a zinek v Horním Benešově, ale dobře znal také opuštěná historická důlní díla na zlatou rudu. Zlatokopové v Suché Rudné působili od 13. století a v průběhu staletí zde vyhloubili několik opravdu pozoruhodných štol, které lákají ke zkoumání a dobrodružství. Otec si nejdřív opuštěné štoly prolezl s námi. Dal nám přednášku, proč středověcí horníci sledovali právě křemennou žílu a jak si kutání usnadňovali sázením ohně do skály.

Když se otec ujistil, že ve štolách aktuálně nehrozí zával, pouštěl nás už na průzkum samotné. Bylo nám kolem třinácti let, když jsme dostali rodičovské svolení chodit do štol. Se svíčkou, baterkou a přilbou jsme objevovali tajemnou atmosféru podzemí. Občas jsme vzorky hornin ze štol máchali v potoce Podmáslí a pomocí rýžovnické misky hledali zlato. Všude se blyštily zlaté krystaly pyritu, takže hra na zlatokopy měla grády. Ukazovat naše oblíbené štoly kamarádům nás na tom bavilo asi nejvíc. O pár let později jsme už Dülferovým sedem slaňovali i do těžko přístupných štol. Od šestnácti jsme jezdili s horolezci na Rabštejn a na skály v Ludvíkově.

Iniciační rituál v úzké štole

V Suché Rudné poblíž Karlovy Studánky je také dobývka Velká pinka, kde se těžilo naposledy v 18. století. Střídala majitele i názvy, takže v některých pramenech figuruje jako Velká žíla nebo Měkká žíla. Když středověcí zlatokopové měkkým povrchovým dolováním vytvořili obrovskou jámu, pustili se na dně do ražení štol po křemenné žíle. Byli malí a hubení, takže nám zanechali také úzké chodby s nízkým stropem, takzvané palzivky, aby se nemuseli zdržovat s hlušinou.

Plazivka se dá se pomalu prolézt, když se rozvážně plazíte po břiše a nepanikaříte.

Kamarádi jeskyňáři nám u táborových ohňů vyprávěli, jak testovat nováčky. Důležité je vysvětlit jim, že každému závalu předchází uvolněni drobných kamínků a prachu ze stropu. S tímto ponaučením pustí začátečníka do plazivky. Když má adept speleologie půlku plazivky před sebou a půlku za sebou, začnou za ním kamarádi nenápadně sypat kamínky.

close Letní deník - logo 2022 info Zdroj: Deník zoom_in Pokud se zlomyslný kanadský žertík vydaří, nováček předvede kamarádům klaustrofobický záchvat člověka uvězněného v úzké noře. Když se dotýká mokré studené skály břichem i zády současně, zjitřená fantazie kromě padajících kamínků vnímá také otřesy, další předzvěst blížícího se závalu. Nezapomenutelný vtípek. Zážitky na celý život. Kruté, ale vtipné. Podobných legrácek typu „zabloudili jsme“, „nemůžu najít východ“ nebo „musíme šetřit kyslík“ se ve štolách a jeskyních dá zažít spousta. Hlavní je udržet si chladnou hlavu co nejdéle a "nevyměknout" jako první.

Bohužel mi nebylo umožněno tuto tradici předat potomkům. Vchody do štol v Suché Rudné jsou zamřížované nebo zazděné. A je to dobře. Tato tajuplná místa našich dětských her provází skutečné závaly. Některé štoly se už změnily v propadliny. Škoda. Prolézání štol je šílené, krásné a tajemné současně.

Medailonek Františka Kuby

close Vchody do  důlních děl v Suché Rudné byly ještě v devadesátých letech volně přístupné.  Pro lovce tajemných zážitků ideální místo pro hry na zlatokopy, horníky, jeskyňáře a dobrodruhy. info Zdroj: Deník/František Kuba zoom_in Otec geolog nás s bratrem od deseti let bral na průzkum středověkých štol v Suché Rudné. Asi kolem dvanácti už jsme do štol lezli sami, k velké radosti rodičů, že máme hezký koníček. Brali jsme s sebou kamarády, a divili jsme se, že takovou samozřejmost jako opuštěná důlní díla neznají. V patnácti jsme na střední škole objevili horolezectví. Začali jsme jezdit na skály, hlavně na Rabštejn a do Ludvíkova. Štoly nás přestaly zajímat. Moc rádi bychom tuto zkušenost předali dětem, ale vchody do štol už jsou zazděné a zamřížované. Tak si s rodinami aspoň občas prolezeme Matějovickou jeskyni.

Pokud i vy víte o dalších zajímavostech v Jeseníkách a okolí, případně máte své tipy na tajemná a zvláštní místa z bruntálského okresu, napište mi o nich na frantisek.kuba@denik.cz.