Chtěl bych vrátit se, jenže není kam. Také vás fascinuje stará Karvinná?

Když jsem se nedávno procházel okolím "Šikmého" kostela, zněl mi v uších refrén písně Jana Vargy Město ztracené:

"Chtěl bych vrátit se, jenže není kam.
Chtěl jsem žít, teď stojím sám.
Město ztracené."

Jiří Hanzel zachytil, co zbylo ze 'ztraceného' města.Zdroj: Jiří Hanzel

Městem ztraceným je Karvinná, v době největšího rozmachu v ní žilo dvacet tisíc lidí.

OBRAZEM: Karvinská mateřská škola svou zahrádku pěstuje ve spolupráci s rodiči

Nostalgie a smutek čiší z písně a podtrhuje atmosféru tohoto místa. Kdysi zde pulzoval život, dnes zůstalo jen torzo dávných časů. Jen hřbitov a kostel svědčí o tom, že zde žili lidé.

Uhlí v podzemí dávalo lidem práci, ale nemilosrdně si vybíralo svou krutou daň. Častokrát bralo život, zdraví a v konečném důsledku i domov. Příroda maskuje jizvy, které člověk krajině způsobil a neinformovaný návštěvník netuší, že místo je spojeno s osudy tisíců, kteří museli opustit své domovy v propadajícím se městě.

Jiří Hanzel

Přiběhl páv do optiky. Veršovaná alegorie na karvinský folklór