Ten strom měl dva, možná tři metry. Tehdy mi to tak připadalo. Skoro se nevešel do panelákového bytu. A vždycky byl plný blyštivých ozdob a zářivých barevných řetězů s nezbytnou špičkou na vršku a čokoládovou kolekcí, kterou rodiče dostali v práci, a nikdo ji nechtěl jíst, protože uvnitř nebyla oříšková náplň, ale fondán.

Když stromek spadl, udělalo to randál, ale vždy tou špičkou narazil o okno, špička se nějakým zázrakem nikdy nerozbila a já jsem potom sbírala z koberce rozbité ozdoby a vybírala z nich neskleněné vnitřky – plastovou rybičku, z chlupatých drátků vyrobeného papouška, plyšovou kačenku…

Staré české kouličky je dnes těžké sehnat. Tradice výroby vánočních skleněných ozdob u nás ale nevymizela. Stále se dají koupit krásné kousky a já vás provedu továrnou, kde se tyto ozdoby vyráběly, dokud se jejich výroba nepřesunula jinam.

Je to jedno z nejzvláštnějších míst, kde jsem letos fotila. V papírových krabicích stále zůstaly zabalené kouličky, zvonky, špice… Jsou tu místnosti, kde se všechny ty baňky ručně foukaly, barvily, stříbřily a následně probíhala montáž dekoračních prvků, jako barevné chlupaté drátky, třpytky a jiné.

Fascinují mě ty barvy. Vidím je všude. Na podlaze, nábytku, na dveřích. Barvicí linka je surrealistický mikrosvět. Její pult připomíná povrch dosud neobjevené planety z jiné dimenze. Mix barev se slil v pastu, která ztuhla dřív, než se stačila vyplazit z výrobní linky ven.

Barvou jsou zacákaná i plata plná ostrých hřebů. Připomínají železnou mučící pannu, nebo chřtán masožravé rostliny. Ve skutečnosti je to mírumilovné místo, kde v řadách schly vánoční ozdoby. Je tu místnost, kde se zaschlé baňky ručně zdobily, svačinárna, šatny.

Baňky se tu ale nefoukaly odjakživa. Dříve tu bývala sklárna, a dokumenty z těch dob se dají stále najít na půdě. V době mé návštěvy je továrna zavřená rok a už se připravuje na nového majitele.

Dnes tu sídlí firma, která vyrábí ploty. Z původních částí zůstala pouze podniková prodejna, která je stále otevřená, a já zde se svolením pana majitele udělala několik fotek.

Urbex & Stories

Jsme dva nadšenci do focení opuštěných míst a máme své facebookové stránky Urbex & Stories a URBEX Praha. Letos jsme se rozhodli, že se o své fotografie podělíme i s vámi. Vybrali jsme 13 nejlepších opuštěných míst a sestavili z nich závěsné kalendáře formát A2, na ležato. Jednotlivé fotografie mají velikost 60 x 40 cm a lze je také použít jako samostatné obrazy na zeď. Máte o naše kalendáře zájem? Podívejte se a napište nám zde.