I.
Německy tištěné noviny s názvem Silesia vycházející každý den v městě Teschen nabídly dávným čtenářům dne 6. prosince roku 1896 v nedělním vydání na straně 5 jako opravdu mimořádnou mikulášskou nadílku lokální zprávu následujícího znění: “ – ("Kinematograph" a "Graphophon").
V sále Katolického Sdružení budou ode dneška za mírnou cenu k vidění dva velmi zajímavé přístroje. První přístroj umožňuje fotograficky zachytit každou scénu – bez ohledu na to, jaká je to událost – a vykouzlit ji na stěně věrně, plně trojrozměrně a živě. Můžete vidět mořské vlny, jak se pohybují, hromadí a převalují jedna přes druhou, nebo přijíždějící železniční vlak, jak za sebou táhne těžká oblaka kouře, jak z vlaku vystupují cestující – zkrátka celý život nádraží. Anebo: zápasníci začínají zápasit. Svaly jim naběhnou, zápasí a usilují o vítězství. – Obraz za obrazem nás míjí a vzbuzuje náš obdiv stále víc a víc. – Ohromí nás také "graphophon": ozve se povel a berlínská posádková jednotka vykročí.
Bubeníci a trubači hrají pochod: svižně a živě, jako by celá kapela byla ve vedlejším sále, je slyšet akordy. Vokální vystoupení s klavírním doprovodem, klarinetové sólo atd. nás nepřestávají udivovat. – Oba přístroje sklidily ve všech městech, kde byly předvedeny, bezvýhradný potlesk. “ Všem, kteří měli tehdy zájem žasnout, byla v městě Teschen nabídnuta taková příležitost vůbec poprvé. Navíc v sále o rozměrech tak nepatrných, v němž by ji proto nikdo dnešní nečekal.
V zadní části prvního patra domu na adrese Stary Targ čp. 4, tedy tam kde v současnosti zkoušívá taneční soubor cieszyńských krajových folklórních tradic. Navíc ani ne rok po pařížské premiéře naprosto jedinečně nového epochálního vynálezu, což je jistě okolnost, jež zrovna v dnešních novotám zašpérovaných českotěšínských časech rovněž stojí za zmínku. Stejně jako text zvoucího inzerátu uveřejněného na poslední straně novin, které vyšly zrovna před 125 roky – a připomínajícího jubileum, na něž by se jinak i letos opět zapomnělo. Přitom se zmínkou Edisonova slovutného jména nabízejícího premiérou po více nežli 100 letech vyprávěcí potenciál několikadílného seriálu, v obsahu tehdejších novin jakže čtenáři oblíbeného žánru.
II.
Následujících málem 125 roků se o tamtom prvním těšínském veřejném filmovém promítání nikdo už veřejně nezmínil, natož aby cokoli souvisejícího napsal. Tedy až na jednu výjimku, jež byla zmíněna opět v německy tištěných novinách Silesia, ve vydání ze dne 12. prosince 1896: “ – ( Předvádění "Kinematographu" a "Graphophonu"), které muselo být kvůli nemoci majitele odloženo, začalo včera v sále Katolického spolkového domu a zúčastnilo se ho velké množství lidí.
Přednášky o "Graphophonu" byly nadšeně přijaty a prezentace živé fotografie vzbuzovaly obdiv. Je to také neobvyklý pohled: Fotografie může být vnímána přesně. Představení se konají každou hodinu až do neděle od tří hodin odpoledne do osmi hodin večer. “ Z uvedeného tedy plyne, že vůbec první veřejné filmové promítání se neuskutečnilo v městě Teschen v den svatého Mikuláše, nýbrž až 11. prosince určeného dnes již jen k poctě Danuší a Dan. Co se týče programu, dovoluji si jej zrekonstruovat následujícími poznámkami: Promítání trvávala hodinu, tehdejší filmy byly dlouhé necelou minutu, a díky poměrně složité manipulaci jich i ten nejzručnější promítač svedl divákům předvést pět až šest.
Jak bylo naznačeno v prvním z dvojice článků v Silesii, a jednalo-li by se o produkci bratří Lumiérů, teschenské diváky určitě tenkrát zděsil Příjezd vlaku do stanice La Ciotat. V případě popisovaných vln, jež dodnes zůstaly bytostně kinematografickým popudem, mohlo se jednat o film s názvem Bárka vyplouvající na moře. Popřípadě o Koupání v moři. Sázel bych na možnost první, neboť s vlnami vyššími. Název filmu o zápasnících, i po konzultaci s kurátorem Národního filmového archivu, se mi prozatím nepovedlo určit. Výskyt jména Tomáše Alvy Edisona ovšem komplikuje celou záležitost natolik, že se touto nesrovnalostí budu zabývat příště.
III.
K předchozím dvěma připomínkám jubilea prvního veřejného filmového promítání nutno připodotknout, že z hlediska dějin české kinematografie se zas o nic nějak výjimečně dějinně zásadního nejednalo. Vždyť ve městech stejně významných jako býval tehdy Teschen, tedy v Opavě a Ostravě, se veřejně (a nezdokumentovaně) promítalo o týdny dříve. Kdo promítal poprvé v Ostravě 4. října 1896, nejsem si zatím jist, ale určitě to nebyl místní fotograf Slezák, jak se doposud uvádí.
V případě opavském je situace přehlednější a s prvními promítáními v městě Teschen spojitější. Zde se od konce listopadu až do 3. prosince činil jistý Rudolf Engländer, který k tomuto účelu pobýval v hotelu U římského císaře. V jehož sále se i promítalo. Na programu byly kromě předvádění fonografu i živé fotografie s názvy Železniční vlak, Plavba na moři a Skotští tanečníci. Tedy repertoár víceméně tentýž jako o pouhé 3 dny později v městě Teschen. Kde náhlá nemoc doposud mi neznámého impresária neskolila úspěch podívané, neboť po několika představeních v sálku na Starém targu se produkce přesunula na pár dní do místnosti větší a reprezentativnější – do sálu arcivévody Eugena v budově teschenské radnice.
Vlastimil Sýkora