Že pohled do zvířecích očí pohladí na duši, o tom se mohli přesvědčit naši uživatelé Domova seniorů Havířov – střediska Helios.

Jedno krásné zářijové dopoledne je navštívila milá ,,obyvatelka“ lesa, která svým pronikavým pohledem zbystřila pozornost všech našich uživatelů.

To, že to bude pohled vskutku zajímavý, zjistili naši uživatelé ve chvíli, kdy před nimi stála ochočená živá liška jménem Mikeš se svým majitelem panem Vaverkou, nadšeným myslivcem. V tu chvíli se uživatelům rozzářily oči. Návštěva byla pro ně opravdu zážitková, kde jinde by se také mohli s touto divokou lesní šelmou setkat z očí do očí a pohladit si její hebký, zrzavý kožich. Pan myslivec uživatele na chvíli vtáhl do pomyslného lesního světa. Povykládal jim o liščích zvycích a životě ve volné přírodě. Uživatelé překvapili, a mnozí pana myslivce i předběhli, když měli mysliveckou mluvou lišku popsat.

A tak se jedno příjemné, slunečné dopoledne rychle chýlilo ke konci. Uživatelé se rozloučili s liškou vřelým pohlazením a věřím, že tato milá návštěva, byla malým pohlazením na jejich duši.

V knize Malý princ pronesla liška Malému princi větu: ,,Ty jsi zatím pro mne jen malý chlapec podobný statisícům jiných malých chlapců. Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ. Jsem pro tebe jen liška podobná statisícům lišek. Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě“. (Antoine de Saint-Exupéry)

Bc. Kateřina Matusik
asistentka ředitele Domova seniorů Havířov, p.o.