„To, že jsme nebyli součástí Protektorátu ale Velkoněmecké říše situaci ztěžovalo. Fronta tady stála sedm týdnů. Například v místech, kde je dnes rehabilitační sanatorium. Těžké boje se sváděly také v lese Borku. Významnou roli v posledních dnech války sehrála vodárenská věž v Karviné-Hranicích,“ vysvětluje historička Libuše Kolková.

Němečtí vojáci si z vodárenské věže udělali pozorovatelnu, ze které sledovali postup Rudých vojsk. Nejlitější boje se odehrály 1. až 3. května. „Armáda blížící se od Petrovic chtěla věž zlikvidovat, báni na vrchu věže, která byla plná vody, zasáhli 12krát. Voda se neustále valila, protože čerpadla byla dole pod věží, bylo těžké se k nim dostat a vodu zastavit. Celé okolí bylo pod vodou a Fryštát naopak najednou ztratil zásobování vodou a zanedlouho zde vypukl tyfus,“ popisuje Kolková. Po dobu havarijního stavu, který trval tři měsíce, se pak voda pouštěla jen několik hodin denně.

V noci z 30. dubna na 1. května 1945 nacistická vojska ustoupila a při ústupu všechny přístupové cesty a mosty zničila. Od 1. května 1945 stříleli Rusové z marklovických polí a Němci jim odpovídali z úkrytů mezi domy v Hranicích a v kolonii Vagónka u Jäcklových závodů, bojovalo se i ve Fryštátě. Teprve 2. května kolem 22. hodiny začali Němci ustupovat z posledních pozic směrem ke Karviné. Obce Karviná a Louky byly osvobozeny bez většího odporu, brzy ráno 3. května 1945 zavlály na některých domech ve městě prapory. Karviná byla osvobozena.

Během osvobozování bylo zabito 54 rudoarmějců, 46 civilistů a poškozeno bylo 411 domů. „23 bylo zcela srovnáno se zemí, z 26 zbyly jen trosky. Po válce pak bylo podáno 3 571 žádostí o pomoc při odstraňování škod, z toho lze usuzovat, že škody byly ještě větší. Celkem v 2.světové válce padlo 525 obyvatel Karviné,“ doplňuje historička.

Ztráty, které Karviná během 2. světové války utrpěla a krutosti, kterými musela projít, dnes připomíná 13 pomníků, 8 pamětních desek a 4 společné hroby.

Zdroj: www.karvina.cz

Jiří Hanzel