Když se řekne malé městské auto, dost lidí si pořád ještě představí podmotorované chrastítko, jehož jediný komfortní prvek představují elektricky ovládaná okna. Hlavně aby jelo, bylo levné a moc nežralo. Jenže časy se mění a královská výbava se čím dál častěji objevuje i v “kapesních” modelech, kde byla dříve nemyslitelná. Některým lidem už došlo, že převážet metry krychlové vzduchu je zbytečné, většinu času v autě stejně cestují sami a dokazovat si status velikostí vozu už je trochu přežitý koncept. Automobilky jdou zákazníkům naproti a malé autíčko dokáží proměnit ve stylový doplněk vybavený veškerým myslitelným komfortem. 

Hyundai i20 ve verzi N Line je právě takové. Jedná se o úplný vrchol nabídky určený řidičům, kteří chtějí auto nerozměrné, zato však hezké a výbavově až luxusní. Na první pohled zaujme atraktivní vizáží se sportovním nádechem. Přední maska se vzorem závodní šachovnice, plaketky N Line, zadní difuzor s mlhovkou uprostřed, dvojitý výfuk a efektní kola, to vše dělá z korejského drobka velmi šmrncovní kousek, který si na první pohled snadno spletete s ostrou verzí N. Jeho výraz je tak akorát nasupený, aby se před vámi v levém pruhu vytvářel volný prostor.   

Opel Astra: Na dámskou jízdu i víkend s rodinou

Ani po usednutí do kabiny vás neobklopí nuda a šeď. I zde mají své místo sportovní detaily N Line, třeba hlavice řadicí páky, parádní kožený volant s emblémem, kovové pedály a červené prošívání. Černočervené sedačky mají zvýrazněné boční vedení a jsou příjemně pevné, zároveň se však překvapivě dobře přizpůsobí vašemu pozadí. 

Chybí vám tu něco?

Materiály nejsou žádné hogofogo, rozhodně ale neurazí a celkový dojem z kabiny je velmi příjemný. Navíc je tu hromada místa. Se svou konfekční výškou se sice usadím ledaskam, ale tady mám i v zadní řadě slušnou rezervu jak před koleny, tak po stranách. Čtyři pasažéry auto odveze v pohodě, v nouzi se vejde i pět. Cestující vzadu se bohužel musí podělit o jednu USB přípojku, zato si ale mohou v zimě ohřívat zadnice, neboť i zadní sedačky jsou vybaveny výhřevem. Pro úplnost dodám, že kufr nabídne 262 litrů úložného prostoru, po sklopení zadních sedaček 1075 litrů.

Ve městě hravý, na dálnici důstojný. Renault Clio ukazuje, jak se dělá kompromis

Řidičovo pracoviště je příkladně ergonomické - nikde nic nechybí ani nepřebývá, hned víte, kam pro danou funkci sáhnout. Pochvalu si zaslouží fyzická tlačítka pro ovládání nejen ventilace, ale třeba i hlasitosti audia, vyhřívání sedadel a volantu, jízdních režimů nebo systému start-stop. Přístrojovka je přehledná, perfektně čitelná a graficky velmi povedená. Pokud jde o infotainment, platí tu, že v jednoduchosti je krása - vždy se intuitivně dostanete, kam potřebujete. Občas by jen mohl být trochu rychlejší. Samozřejmostí je podpora Android Auto a Apple CarPlay, i když pouze po drátě. 

Zastavme se ještě u výbavy, kterou jsem inzerovala na začátku. Najdeme tu třeba parkovací kameru, přední i zadní parkovací senzory, adaptivní tempomat s udržováním v pruzích, bezdrátovou nabíječku nebo skvělé audio od Bose. V noci potěší LEDky s automatickým přepínáním dálkových světel. Nedokážu přijít na nic, co by mi chybělo. 

Spokojí se i s pěti litry

Po nastartování překvapí vysloveně sportovní zvuk, který se line z dvojité koncovky výfuku. Na první poslech by vás ani nenapadlo, že se pod kapotou skrývá jen litrový tříváleček, dokonce mírně elektrifikovaný. Mildhybridní systém dává benzínovému motoru ještě pár koníků navíc a sesbíranou - zejména brzdnou - energii si ukládá do baterky schované pod podlahou kufru. Elektrifikace si ale v praxi víceméně nevšimnete, snad jen v okamžicích, kdy po povolení plynového pedálu auto přibržďuje za účelem rekuperace. 

Škoda Fabia Monte Carlo? Praktičnost nikdy nebyla tak sexy

Účelem je samozřejmě úspora paliva a při troše snahy to skutečně funguje. V jízdním režimu Eco umí auto zařadit neutrál a plachtit, což se v kombinaci s lehkou nohou na palubním počítači projeví hodnotou slabě přes pět litrů. Jenže jezděte na Eco, když máte i režim Sport… Ten zrychlí reakci na plyn, zajistí řazení ve vyšších otáčkách a při podřazení si pomůže zvučným meziplynem. Spotřeba sice naroste klidně i o tři litry na sto, autíčko ale může předvést svůj skutečný charakter, který se nebojím označit za zábavný a který dokazuje, že ke sportovní jízdě nepotřebujete stovky koní.

Když na zakroucených silničkách trochu přidáte, i20 srdnatě drží stopu a sebejistě zatáčí, aniž by se nechala rozhodit nerovnostmi na asfaltu. Sedmistupňový automat přitom řadí naprosto přirozeně, a kdybyste chtěli víc, zapojíte se do děje pádly pod volantem. A co je na tom nejlepší - auto zůstává v zásadě pohodlné a nesnaží se z vás vytřást duši. Jakmile přibočíte na dálnici, opět zvážní a chová se dospěle, jako by k žádným neplechám nikdy nedošlo. 

Pokud se rádi svezete svižně a se špetkou zábavy, zároveň však nechcete krotit příliš početné stádo koní, nabízí i20 N Line naprosto ideální mix.    

Kolik bude stát? 

Zatímco běžnou i20 pořídíte “již od” 309 990 Kč, nejvyšší výbava N Line Style Premium a mildhybridní motor s automatem zvednou cenu na dvojnásobek. Za 629 990 ale dostanete v autě všechno, co můžete pro své pohodlí potřebovat, a k tomu lehkou sportovní úpravu, která nabídne zábavné svezení v mezích bezpečnosti. Je velmi pravděpodobné, že si tohle stylové “skoro enko” zamilujete.