Evropsky významná lokalita Milovický les je rozlohou největší na Pálavě. Podle ornitologa Petra Voříška byla oblast ještě před zhruba pětadvaceti lety rájem kání. Hnízdní populace převyšovala další lokality u nás i v zahraničí. To se v posledních letech mělo změnit. „Stav poklesl na přibližně šedesát procent,“ informoval na základě svého výzkumu.

Ještě hůře má na tom být jestřáb lesní, u něhož zůstal poslední jeden až dva páry. Ornitolog pátral po příčinách, protože v celostátním měřítku počty kání spíše rostou. „Velmi pravděpodobně je na vině nárůst tamní těžby v posledním desetiletí. Charakter lesa se mění. Stejně tak zjevně stojí kácení za úbytkem tamních jestřábů,“ tvrdí Voříšek s tím, že je tak méně stromů vhodných ke hnízdění. Další problémem může být rušení lesními pracemi či snížená dostupnost potravy vlivem nerovnoměrného rozmístění pasoucí se zvěře v tamních oborách.

Nebezpečí pro další druhy 

Odborník se obává, že pokud bude současný způsob těžby dřeva v Milovickém lese pokračovat, může to mít následky i pro další vzácné druhy, jako orla mořského či luňáka červeného. Lesní hospodaření by přitom nemuselo být s ochranou dravců v rozporu. „Nejspíš by stačilo, kdyby se upustilo od relativně velkoplošných těžeb a další byly výběrové a v malém měřítku,“ míní.

V lokalitě hospodaří Lesy České republiky. Státní podnik v reakci sdělil, že lesníci při pracích berou ohled na hnízdění všech ptáků. „V době hnízdění nejsou rušeni. V těchto lokalitách těžíme především v zimním období, kdy káně nehnízdí. Současně zdejší území poskytuje dostatek hnízdních příležitostí pro tyto druhy,“ řekla Deníku mluvčí Eva Jouklová.

Jak dodala, lesníci postupy těžby konzultují s ochránci přírody a při plánování spolupracují se Správou Chráněné krajinné oblasti Pálava. „Tamější porosty jsou na hranici životnosti, takže je postupně obnovujeme. Těžíme standardními technologiemi s respektem k zákonným limitům jako je velikost holé seče do jednoho hektaru. Na pasekách ponecháváme jednotlivé stromy jako takzvané výstavky pro uchování biodiverzity druhů vázaných na osluněné stromy či mrtvou dřevní hmotu,“ vysvětlila Jouklová.

Podle lesníků početnost dravců ovlivňuje potravní nabídka. „Je daná využitím okolní zemědělské krajiny, v níž především káně lesní získává potravu,“ doplnila mluvčí.

Kauza vzácných motýlů 

Také ekologové kritizovali Lesy ČR za nešetrné hospodaření v Milovickém lese, před dvěma lety kvůli motýlům. Nejvíce jasoňů dymnivkových žilo u nás donedávna právě v oblasti pod Pálavou. Odborníci se tak zhrozili, že v jedné z tamních dvou obor zákonem chráněný motýl téměř vymřel.

Amatérští entomologové, vědci a ochranáři chtěli zabránit osudu jiných motýlích druhů, které tam již vymizeli, a loni upozornili inspekci životního prostředí i ministra Richarda Brabce na podle nich nevhodné postupy hospodaření způsobující kolaps tamní populace jasoně a devastaci vegetace lesa.

Lesy ČR se hájí tím, že stav jasoně souvisí s kolísavými přírodními podmínkami. „Kvůli několikaletému extrémnímu suchu se omezila potravní nabídka pro zvěř, protože uschly některé keře a okusové dřeviny, ale i byliny, například dymnivka. Proto jsme začali s obnovou políček s pastevní trávou a účelově také vytváříme v části lesa takzvané zvěřníky, ve kterých zvěř najde potravu a neškodí jinde. Výrazně jsme také zintenzivnili odlov zvěře. Ve srovnání s předchozími lety jsme loni zvýšili počet odlovených kusů zvěře o dvaadvacet procent,“ popsala opatření mluvčí Jouklová.

Vzniklý světlý parkový les motýlům vyhovuje. Podle vedoucího Správy CHKO Pálava se výsledek těchto zásahů pozitivně projevil už loni. „Motýlů jasoňů dymnivkových jsme napočítali odhadem sto až sto dvacet. Je vidět, že když se chce, je možné se domluvit na řešení, které funguje,“ okomentoval tehdy vedoucí správy oblasti Jiří Kmet.

Káně lesní a Milovický les

* Pták roku 2021 vyhlášený Českou společností ornitologickou.

* Patří mezi naše nejhojnější dravce, veřejností je tak mnohdy přehlížen. V době hnízdění se nejčastěji vyskytuje v hustotách mezi 20 a 30 hnízdícími páry na 100 km2.

* Milovický les na jihomoravské Pálavě v devadesátých letech 20. století káním nabízel dostatek vhodných hnízdních příležitostí v těsné blízkosti lovišť. V lesním komplexu o rozloze 2200 hektarů tak hnízdilo v závislosti na potravní nabídce (počtu hrabošů) až přes padesát párů. Podle pozorování ornitologa Petra Voříška počet nebezpečně klesl.

* V lokalitě úspěšně hnízdí například orli mořští, dudci chocholatí, čápi černí nebo včelojedi.

* Prakticky celý komplex Milovického lesa je současně oborami, územím s intenzivním chovem spárkaté zvěře, což přináší určitá omezení i pro obnovu lesa. Veškeré mladé výsadby je třeba ochránit před zvěří. Proto jsou v některých částech založeny oplocené obnovní bloky, kde je les postupně obnovován.

* Pálava je nejteplejší oblastí jižní Moravy. Extrémně suché roky měly vliv na zdravotní stav lesa, fauny i vegetaci. Podle Lesů ČR, které v Milovickém lese hospodaří, se ale situace v posledních dvou letech zlepšuje.