Kliknutím zvětšíteOd srpna jste první ženou v historii v čele Univerzity obrany. Jak jste se po svém zvolení cítila?
Říkala jsem si, že bych se asi měla radovat, ale upřímně jsem necítila nic. Kozelce jsem nemetala. Došlo mi, že jsem se do toho opravdu pustila a uvědomovala si, jak náročné to bude. Chci fungovat jako člověk, který zařídí, aby sem lidé rádi chodili do práce. Což se moc nedělo.
Jak boj o tento post vypadal?
Vše bylo naprosto v pořádku a korektní. Dostala jsem dostatek prostoru. Nebyl žádný problém. Úsměvné akorát bylo, když za mnou lidé chodili a naprosto vážně tvrdili, že slyšeli, že chci rektorát přesunout do Hradce Králové, kde jsem předtím působila. To byl samozřejmě nesmysl.
Proč myslíte, že jste vyhrála?
Reprezentovala jsem změnu. Mluvila s lidmi a přesvědčila je, že jsem schopna ji přinést. Po volbách za mnou přišel jeden ze studentů a říkal, že jsem jako jediná přinesla konkrétní vizi, jak toho docílit.
Informaci o vaše zvolení na Twitteru sdílela řada feministických skupin. Jak to vnímáte?
Nijak, Twitter nemám. Za feministku se nepovažuji. Jsem spíše zastánce starých pořádků v tom smyslu, že každý má své postavení. Rovnoprávnost samozřejmě. Každého brát podle jeho schopností. Já s tím za celý svůj život problém neměla.
Nemáte obavu, že vás generálové nemusí přijmout?
Říkalo se, že se to může stát, ale já si to nemyslím. S několika jsem jednala a náš vztah je naprosto korektní. Komunikace je největší zbraní. Věřím, že lidé dovedou naslouchat rozumným argumentům bez toho, zda je podává muž, nebo žena. Diskuse a dialog jsou to, co nás v životě posouvá kupředu. Obzvláště debaty s názorovými oponenty.
Ve funkci jste něco přes měsíc, jak jej zatím hodnotíte?
Jsem původem vědecký pracovník. Měla jsem obavu, zda ten obrovský kolos utáhnu. Na druhou stranu se ve školství nějakou dobu pohybuji. Povědomí o fungování vysokých škol mám. Po měsíci můžu říct, že se cítím dobře. S kolegy si rozumíme. Mou vizi okolí akceptuje, čili mohu dělat to, co jsem si předsevzala. O funkci rektorky nebo hodnost brigádní generálky mi nešlo.
A jaká je vaše vize?
Změnit vnitřní prostředí školy. Dát fakultám větší autonomii a poskytnout děkanům jistou nezávislost. Naučit pracovníky tvořit vědecké projekty. Chci, aby naši docenti a profesoři měli schopnost garance. Ráda bych rozšířila počet akreditovaných programů v pregraduálním i postgraduálním studiu. Škola potřebuje vědu, studenty a garanty.
Jak toho chcete docílit?
Je to běh na velice dlouhou trať. Jak jsem již zmínila, největší zbraní je komunikace. Chci utvořit lidskou atmosféru už jen tím, že budu chodit po všech katedrách. Sednu si s lidmi a budeme mluvit. Rozumné argumenty vyslechnu. Byť by byly v rozporu z mými názory. Změny sice přijdou a ne každému se budou líbit, jelikož lidem vytvořím podmínky pro práci, ale budu očekávat výkony. Nicméně chci lidi přesvědčovat, nikoli velet.
Takže na vojenské univerzitě chcete zmírnit vojenský přístup?
Ano, jsme sice vojenská univerzita, ale pořád univerzita. Velitelské chápání vedení školy přetrvává a strach lidí taky. To chci odstranit. Pořádek samozřejmě musí být. Mé cíle nejsou malé. Nicméně jich chci docílit jinou než velitelskou cestou.
Připravujete se na to, že jako žena budeme muset mít ve své pozici ostřejší lokty?
Nikdy jsem neměla problém získat si respekt. Je cítit, že pozici tady mám a doufám, že svými výsledky přesvědčím i ty, které má volba nepotěšila.
O jakých výsledcích mluvíme?
Dodávat schopné a připravené absolventy k co největší spokojenosti útvarů. Což se pak přenese i na generálskou radu.
V čem se bude současné vedení lišit od vašeho předchůdce?
Můj předchůdce pan generál Přkryl měl při nástupu do funkce jinou pozici. Univerzita tehdy bojovala o existenci. On se samozřejmě zaměřil na to, aby prokázal generálnímu štábu a ministerstvu, že je důležitá. Soustředil se na vnější část. Já cílím na vnitřní fungování.
Do armády jste vstoupila v roce 2006. Proč?
Nebylo to tak, že bych pro ni zahořela srdcem. Ale v roce 2004 jsme se v Hradci Králové stávali fakultou a všude se snižovaly stavy. Jedné tabulky, které můj bývalý vedoucí mohl získat, byly dvě vojenské. Řekla jsem si, že když už budu v armádě, nebudu pasivní a aktivně se do ní zapojím.
Jak to vypadalo?
Nejprve jsem si kvůli svým šesti dioptriím nechala operovat oči. Postupně jsem se začala více a více propracovávat armádními akcemi a záležitostmi a potkala spoustu inspirativních lidí jako Eduard Stehlík nebo bývalý generál Karel Řehka.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Hrdá jsem například na to, že jsem do armády zavedla schopnost odebírat biologické vzorky a naučila lidi, jak s nimi pracovat. To armáda potřebovala.
Brzy z vás bude brigádní generálka. K této hodnosti jste se dopracovala za čtrnáct let. To je krátká doba.
Bývalý náčelník vojenské policie pan Kříž byl ještě rychlejší. Je to dané tím, že se změnil koncept hodnostního postupu. Dříve se lidé museli od píky vyšplhat celou vojenskou strukturou. Dnes je to založené na vzdělání. Do armády jsem vstoupila jako kapitán. Setkávám se s lidmi, kteří v armádě působí celý život a jsou rotmistři. Říkají mi, jak je to strašné a na jednu stranu cítím, že mají pravdu. Ale je to tak nastavené. Beru tu hodnost jako absolutní čest.
Vaši absolventi ze školy vyjdou jako poručíci. Na útvaru pak velí lidem, kteří jsou v armádě třeba deset let?
Ano, tak to je. I v tomto ohledu chce studenty vychovávat. Aby si to uvědomovali a byli pokorní, zodpovědní a přistupovali k ostatním s respektem.
Za těch čtrnáct let v armádě, chovali se k vám někdy jinak vzhledem k vašemu pohlaví?
Neměla jsem nikdy žádný problém, co se týče nadřízených. Případy sexismu určitě jsou, ale jednotlivé. Nelze to paušalizovat. A to všude, nejen v armádě. Opravdu jsem nesetkala se znevýhodňováním nebo diskriminací. Naopak bych řekla, že ženský element motivuje. Četa pak držela více pohromadě. Čistě klučičí kolektivy mezi sebou mají více problémů. No a striktně dívčí čety to mají úplně nejhorší.
Univerzita obrany nedávno změnila jméno. Z názvu odstranila slovo Brno. Proč?
Kvůli byrokratickým zmatkům. Podle zřizovacího dekretu jsme Univerzita obrany. Po novelizaci zákona o vysokých školách jsme se stali Univerzita obrany v Brně. Kvůli dvěma názvům jsme pak na ministerstvech měli problémy se schvalováním dokumentů.
Jak se univerzita připravuje na případnou druhou vlnu Covid-19?
Mám problém s termínem druhá vlna. Žádná není. Máme tady Covid. Tečka. Na začátku jsme se s tím vypořádali tak, že jsme všechno zavřeli. Takže jsme se nestýkali a nenakazili. To se změnilo a nyní samozřejmě musíme počítat s lokálními ohnisky a podobně. Bude-li fungovat chytrá karanténa, trasování a testování, zvládneme to tak, abychom se nedostali do situace, kdy v nemocnicích nebude místo. Jako armáda pomáháme a jako univerzita jsme se samozřejmě připravili na distanční výuku a všechny okolnosti, které s tím souvisí.
Kdo je Zuzana Kročová?
Narodila se 9. září 1960 v Novém Městě na Moravě.
Vystudovala fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultně Masarykovy univerzity.
V roce 2001 získala doktorát v oboru klinická imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Palackého a do nedávna vedla Katedru molekulární patologie a biologie na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.
Považuje se za sportovkyni tělem i duší.
31
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
