Jsme odkázáni na vrtochy přírody, říká včelařka Andrea Novotná

V malé vesnici na Úštěcku máte malou včelí farmu. Kdy vznikla myšlenka na její založení a jak dlouho už fungujete?
Myšlenka vznikla už v roce 2014, ale firma byla založena až o rok později. Od této doby také funguje a postupně ji rozšiřujeme a zvelebujeme.

Vzpomenete si, jaké byly začátky?
Náročné, perné, plné nadšení a lehce naivní. Každopádně jsme se do všeho s bývalou kolegyní Káťou vrhly po hlavě a s velkou vervou. Vzpomínám ale na to vše ráda. Obě jsme žily jen včelí farmou a i rodiny se musely přizpůsobit. Dneska je to již jen na mě, ale tím, že je do všeho zapojená i rodina, tak vlastně se jedná o rodinnou farmu.

Litoměřický klub tiskne ochranné štíty pro lidi, kteří jsou potřeba „na frontě“

Kolik máte v současné době včelstev?
Momentálně se staráme o přibližně stovku včelstev. V létě jich je více, protože děláme oddělky (malé včelstvo s mladou matkou, dělnicemi, včelím plodem a zásobami, pozn. redakce). Na jaře jich může být o něco méně, záleží na tom, jak přezimují.

Máte všechny včely u vás u domu nebo také po okolí?
Nemáme. To by nás sousedi hnali. U domu máme ukázková včelstva, která slouží pro exkurze na naší farmě. Ty děláme pro děti z mateřských a základních škol a také pro rodiny s dětmi. Proto musí být včelky na zahradě maximálně hodné a v pohodě. Na dalších pěti stanovištích pak máme další včelstva.

Co péče o včely obnáší?
Je to dost kreativní práce. V žádném roce není nic stejné a včely nás učí, že i my se musíme přizpůsobit a neustále hlídat, co se děje. A co to obnáší? Většina lidí si myslí, že když máme včely, tak jen přijdeme, vylijeme z úlů med a pak ho podle jejich názoru za drahé peníze prodáváme.

Voňavá pomoc. Ovocnáři z Klapý darovali jablka litoměřické nemocnici

A není to tak?
Je v tom spousta hodin práce, která se v ceně medu ani nepromítne. Včely musíte neustále kontrolovat. A to jak po zdravotní stránce, tak také zda jim něco nechybí nebo jestli nemusíte rozšířit, či jim naopak zmenšit prostor. Dále hlídáte jestli mají dostatek pylu, glycidových zásob, zda mají matku, která ploduje a mnoho dalšího. K tomu neustále připravujete mezistěny, rámečky, dezinfikujete úly, stloukáte si nové, opravujete, vyvařujete voští, a podobně. Někteří z nás i kočují, aby měli jednodruhové medy nebo aby zajistili včelám dostatek potravy.

Co když máte chvilku čas?
Vzděláváme se. Osobně si myslím, že ani po padesáti letech včelaření nebudu o včelách vědět všechno. A že mě každý další rok něčím překvapí.

O firmu se staráte sama nebo máte nějaké zaměstnance?
Momentálně jsem sama s manželem a občas máme nějaké brigádníky. Neustále hledám někoho, kdo by jezdil na jarmarky, neboť práce je hodně a jarmarky už bohužel nestíháme tak, jak bychom chtěli.

Virus kosí kulturní akce. Řada jich neproběhne také na Litoměřicku

Je těžké se v dnešní době takovou formou podnikání uživit?
Určitě ano. Je to příroda, takže jsme odkázaní na její vrtochy. Rizikové jsou nejen nemoci, ale také sucha, postřiky na polích a další vnější vlivy, které bohužel nemohu vždy ovlivnit. A pak je tu spousta včelařů, kteří si neváží své práce a dávají med pod cenou. Poté argumentují, že oni to mají jako koníček, ale na druhou stranu stěžují všem, co se včelařením živí, jejich práci. Proto jak já, tak i manžel ještě k tomu máme další práci, takže o to je to pro nás náročnější.

Co všechno na farmě v Dubičné vyrábíte?
V současné době jsme opravdu velmi multifunkční. Jsou to například svíčky nebo ozdoby z včelího vosku, kreativní a dárkové sady, bylinné produkty v podobě nahřívacích polštářků nebo tělové svíce. Dále také mezistěny pro včelaře, ale i pro výrobce svíček, silikonové formy a samozřejmě i med, ale ten vyrábějí naše včelí děvčata. Prodáváme také kosmetiku, ale tu sami nevyrábíme.

Svíčky z včelího vosku produkujete i v různých barevných variantách. Jakým způsobem se vosk barví?
Používáme potravinářské barvivo a mícháme ho s voskem. Naše svíčky jsou pouze ze včelího vosku. Nic do nich nepřidáváme.

Airsofťáci utíkají před karanténou do lesů. Nařízení prý dodržují, dušují se

Kromě včelích produktů nabízíte také apiterapii. Můžete přiblížit, o co se jedná?
Apiterapie je léčba včelími produkty. Většina lidí zná med, někteří i propolis a včelí jed. Ale včelích produktů je mnohem více. Třeba taková mateří kašička výborně posiluje imunitu, podporuje plodnost žen a působí i na depresi. Používá se také i pyl, který je ideální na rekonvalescenci pro chronicky nemocné a po operacích. Apichitosan, což jsou tělíčka včel, se zase využívají na detoxikaci, ale i na různá poranění kůže. Dýchání vzduchu z úlu je ideální pro astmatiky, alergiky i respirační onemocnění. Trubci jsou vhodní na zlepšení potence i posílení.

To zní jako všelék.
Výhodou apiterapie je, že se nezaměřuje jen na momentální projevy obtíží, ale že řeší jejich následek. A umí spoustu nemocí vyléčit. Víte o tom, že propolis se používá i na léčbu HIV? Je to doslova zázračný lék. Má antibakteriální, antivirotický a také antimykotický účinek, takže se dá použít multifunkčně a bez vedlejších účinků. A co teprve med! Každý si ho dává jen do čaje, ale málokdo ví, že léčí rány, dá se použít i na namožené a bolestivé svaly a klouby a je ideální například na žaludeční obtíže.

Jak taková apiterapie probíhá?
To je individuální. Záleží na tom, s čím přijdete a je nutné přihlížet i na další onemocnění, rodinnou i osobní anamnézu, na psychický stav, na životosprávu a další. Přeci jen se jedná o přírodní produkty, a proto není možné léčit paušálně všechny stejně, jako u moderní medicíny.

Může apiterapii absolvovat i někdo, kdo je alergický na včelí bodnutí?
Ano, jsem toho živým důkazem. Je ovšem potřeba být opatrný. Jak jsem říkala výše apiterapie není jen bodání žihadel. Já osobně k němu přistupuji až jako k poslední možné variantě. Přece ani s rýmou nepůjdete k lékaři rovnou pro antibiotika. Tak je to i v apiterapii. Na spoustu nemocí lze použít kombinaci medu (toho od včelaře, který není rozehříván na 80°C), propolisu, pylu a mateří kašičky. Vždy se ale vše dávkuje a kombinuje individuálně. A opravdu je k podivu, co vše lze včelími produkty vyléčit.

Z lovosického centra kultury odcházejí po odvolání ředitele další tři lidé

Pořádáte na farmě například Dny otevřených dveří nebo exkurze? Co se tam lidé dozvědí?
Pořádáme exkurze. Už třetím rokem máme program pro mateřské a základní školy, kde se děti dozví informace ze života včel, ze života včelaře, prohlédnou si výrobní prostory, ochutnají med, vyrobí si svíčku a především se podívají v oblecích rovnou do úlu. Nejzajímavější pro ně bývá pohladit si trubce, který nekouše a nemá ani žihadlo . Jinak děláme i exkurze pro rodiny s dětmi, páry či jednotlivce. Vše je ale nutné domluvit předem telefonicky.

V nabídce máte také workshopy, co se při nich lidé dozvědí?
Mnoho zajímavého a také se mnoho užitečného naučí. V rámci workshopu výroby svíček, je naučím několik variant výroby, na co si při výrobě mají dávat pozor a různé vychytávky. Při workshopu apiterapie zase učím jaký včelí produkt se používá na konkrétní nemoc, jak se podává a co je nejideálnější. Workshop apiterapie je určen spíše laické veřejnosti, nebo těm, co s apiterapií začínají a chtějí ji používat doma. Dostanou informace především z praxe. Také je učím medovou masáž a možnost aplikace včelího jedu tak, aby ho mohli dávat i osobě, která je alergická.

A pro pokročilé?
Pořádám také kurzy a workshopy s renomovanými apiterapeuty ze zahraničí, jako je doktor Stefan Stangaciu nebo Antonio Couto, kteří praktikují apiterapii už přes 20 let. U nich mohou získat opravdu fundované informace všichni, kdo se chtějí apiterapií zabývat podrobněji.