Zlínská zoo chová tyto drobnější mravenečníky od roku 2007. Původně je návštěvníci mohli obdivovat v tropické hale Yucatan, od roku 2019 se zabydleli v nově upravené expozici Guayanas v dolní části Amazonie.

ELIŠKA JE VZORNOU MAMINKOU

„Mravenečníky čtyřprsté objevíme ve 23 evropských zoo. Za uplynulých 12 měsíců se však v Evropě podařilo odchovat pouze 5 mláďat, je to tak opravdu mimořádný chovatelský úspěch,“ přiblížila zooložka Markéta Horská.

Pětiletá samice Eliška se hned napoprvé projevila jako velmi pečlivá matka. Jak potvrdily průběžné kontroly, mládě je ve skvělé kondici a zdárně prospívá. „Při narození vážilo 360 gramů, nyní má již téměř 600 gramů,“ doplnila Markéta Horská.

Březost samice trvá 5 měsíců, na svět přichází většinou jen jedno mládě. Pečuje o něj výhradně samice. Mládě se osamostatňuje kolem druhého roku věku.

PRVNÍ KRŮČKY KE ZKOUMÁNÍ SVĚTA

Malý mravenečník, u kterého zoo prozatím nezná pohlaví, nyní většinu času tráví ve společnosti své matky v připravené stromové dutině ve vnitřní ubikaci. Příležitostně se však zachytí srsti na matčině hřbetu a vydá se s ní na krátkou procházku ubikací.

Prvních šest měsíců je mládě zcela závislé na mateřském mléku, poté začne postupně ochutnávat i potravu dospělých.

Ve volné přírodě na jídelníčku mravenečníků dominují výhradně mravenci, kterých dospělý jedinec dokáže denně spořádat kolem 9 tisíc. Zajistit takové množství mravenců je v zoologické zahradě nemožné, ve Zlíně proto mravenečníky krmí speciální instantní směsí dováženou z Nizozemí.

„Její složení přesně odpovídá potřebám mravenečníků, na vytvoření směsi se podílel tým zoologů a veterinářů. Pro zpestření krmné dávky dostávají také červy a avokádo. Chovatelé jim navíc nabízejí ztrouchnivělé části kmenů, ve kterých si mravenečníci sami hledají potravu,“ doplnila Markéta Horská.

Domovinou mravenečníka čtyřprstého jsou lesy a pralesy Jižní Ameriky, od Venezuely až po sever Argentiny. Díky svému ovíjivému ocasu výborně šplhá, obratně se však pohybuje i na zemi. Aktivní je v noci a za soumraku, ve dne se ukrývá v dutinách. Živí se hlavně termity a mravenci, požírá také jiný hmyz. K chytání potravy mu skvěle slouží dlouhý jazyk. Měří úctyhodných 40 cm, mravenečník jej dokáže vypláznout až stopadesátkrát za minutu. Nejvyvinutějším smyslem je čich, který je čtyřicetkrát lepší než čich člověka. Ve volné přírodě je stále vzácnější. Hlavním důvodem je neustálý úbytek jeho přirozeného životního prostředí.