Nejprve dal za stavu 2:0 pro domácí svému týmu naději proměněnou penaltou, v samém závěru utkání se pak postaral brankou na 2:2 o to, že si hosté z horké dětmarovické půdy přece jen jakýsi bodový zisk odvezou.

Milane, jakou cenu má bod z Dětmarovic?

Myslím, že to je zasloužená dělba bodů. Vzhledem k průběhu utkání, jak se od začátku vyvíjelo, má ten bod cenu, i když si myslím, že druhý poločas byl víceméně v naší režii a je jen škoda, že jsme ještě nějakou další šanci neproměnili. Ale nakonec je ta remíza zasloužená, domácí měli také gólové šance.

Mohli vám odskočit na větší brankový rozdíl…

Ano, to je pravda, hned zkraje druhé půle mohli přidat další gól. Kdyby dali na 3:1, těžko by se to už otáčelo.

Derby vítěze nepoznalo, Bohumín srovnal v 92. minutě.

Sám jste v první půli proměnil penaltu. Věřil jste si?

Ale ano. Byl jsem určený trenérem a věřil jsem, že to proměním. Potvrdilo se, že nás kontaktní gól dostal zase do hry.

Ovšem klíčovým okamžikem byla chycená penalta Jakuba Švrčiny za stavu 2:1, souhlasíte?

Určitě, nakoplo nás to a věřili jsme, že tady uspějeme. Na konci jsme tlačili a zasloužili si srovnat. Vlastně jsme se zvedli už od začátku druhé půle. Byly tam i další šance, třeba Lišaník nebo Hanus. Šli jsme si cíleně pro bod.

Ten jste Bohumínu vystřelil v nastavení zase vy.

Tak to už byl jen takový bonbonek, odměna pro celý mančaft za to, jak dřel. V takových chvílích je už úplně jedno, kdo ten gól dá.

Domácí si stěžovali na to, že při vaší brance byl gólman Kotrla faulován. Jak jste to viděl vy?

Vůbec nevím, co tam viděli. Podle mě to byl regulérní gól. Kdyby hráli celou dobu, a ne jen padesát minut, nemuseli se rozčilovat kvůli vyrovnání v závěru.

Derby provází velká rivalita, bylo to na trávníku poznat?

Docela jo, mělo to náboj a některé souboje možná byly i za hranou, ale takové je derby a diváci se určitě bavili.