Start nové sezony se blíží, jak se na ni těšíte?

Těším se moc. Jsem rád, že jsme dali dohromady kvalitní mančaft, který je dle mého výkonnostně třetiligový. A právě tam chceme postoupit. Do budoucna pomýšlíme i na druhou ligu. Začínáme už teď v neděli domácím pohárem s Třincem, což je jeden z nejtěžších soupeřů. Chceme se s tím poprat. Věřím, že přijdou lidi a podpoří nás. Ať to dopadne jakkoliv, víkend na to nám začíná soutěž. Jdeme ji vyhrát, chceme skončit první.

Jste nervózní?

Nejsem, naopak, jsem natěšený. Víte, já se pohybuji ve fotbale dvacet let. Dělal jsem ho i na Slovensku, naposledy v Řepištích, kde jsme to dotáhli do divize. Jsem detailista, vítězný typ. Mám na kontě už dvanáct postupů, a jsem přesvědčený, že další přidám tady v Havířově. Beru jen vítězství, to vědí všichni. Jsem náročný, zároveň zajistím všem v klubu kvalitní podmínky. Jsem nadšený, jak to zatím vše funguje. Od města až po lidi ze Správy sportovních a rekreačních zařízení, kteří se starají o hřiště. Všem patří velký dík.

Podařilo se vám přivést mnoho kvalitních posil. Jak probíhal výběr a následné dohody?

Hodně jsem je řešil já, zejména co se financí týká. Momentálně máme v kádru 22 hráčů, dvanáct jich přišlo, z toho dva na hostování z Baníku. Ti, kteří tady byli loni na hostování, se vrátili do klubů. Stejně tak ti, kteří chtěli zůstat, ale jejich klub je nechtěl dát na přestup, nebo ti, kteří chtěli na přestup, ale požadovali podle nás až příliš mnoho peněz. Máme mužstvo super poskládané. Od dravého mládí, přes střední generaci až po zkušené. Povedla se nám i jedna přestupová bomba.

Na to jsem se chtěl zeptat. Jak se vám podařilo získat srbského útočníka Nemanju Kuzmanoviče, který ještě loni kopal ligu za ostravský Baník?

Celou letní přípravu u nás trénoval. Někdy během léta, tuším na konci června, byl trenér Mrázek s Kuzmou na exhibičním utkání u Opavy ve Štěpánkovicích, kde se spolu bavili a tam to vše začalo. Kuzma se vrátil do Česka z Kypru, hledal angažmá a ptal se, jestli se u nás může připravovat. Řekl jsem: jasné. Čekal na nabídky z první a druhé ligy, nějaké i dostal, ale od klubů, kde panuje určitá finanční nejistota. A tak jsme se domluvili s tím, že když nabídka shora v budoucnu přijde, nebudeme mu bránit. Každopádně jsme rádi, že ho v týmu máme, je to velice kvalitní fotbalista.

Prozraďte, jaký má vlastně klub rozpočet?

Klub je ze sta procent městský a má léta rozpočet daný. Teď, s mým příchodem, kdy se mi podařilo sehnat nějaké sponzory, a stejně tak i městu, tak se zvýšil. Řekl bych, že je momentálně na úrovni těch lepších klubů ve třetí lize. Přesnou částku vám ale neřeknu, sám ji totiž ani neznám. Peníze se každopádně dělí na dospělé, mládež a provoz.

S jakou dlouhodobou vizí jste vlastně do Havířova přišel?

U dospělých je to jasné. Okamžitě postoupit do třetí ligy a v horizontu pěti let do druhé. Havířov ale není jen áčko. Všichni vědí, že je tady zanedbaná mládež. A na to se taky zaměřujeme. Skládáme pro ně dohromady nové trenérské týmy. Momentálně je u nás na 200 mládežníků a chceme to číslo dál navyšovat, abychom mohli v budoucnu z této generace čerpat i do prvního týmu dospělých. Proto jsme taky udělali kempy, nábory. Je to ale běh na dlouhou trať, na nějakých pět, šest let. Věřím, že fotbal v Havířově oživíme a klub bude patřit mezi top pět v kraji.

Havířov hrál na přelomu 80. a 90. let 20. století v úspěšné době druhou ligu. To je asi i pro vás výzva, vrátit do města podobně kvalitní fotbal…

Jasně. Havířov má skoro 75 tisíc obyvatel a město a lidé v něm si podle mého zaslouží mít alespoň třetí ligu, ideálně pak druhou. Máme nádherný stadion pro 7500 lidí, potenciál hrát vyšší soutěž tady prostě je. Navíc podmínky jsou výborné. A víte, jak to je. Když bude mužstvo kvalitní, dostaví se výsledky, úspěchy a zájem o fotbal ve městě vzroste, mohou přijít noví sponzoři, ještě kvalitnější hráči a dál jde vše nahoru. Zase to ale nesmí být zrychlená, megalomanská a vlastně zběsilá jízda vzhůru. Je třeba jít pokorně, postupně, krok po kroku.

Ještě poslední věc. Zvažoval jste o vstupu do jiných klubů? Mluvilo se třeba o Opavě…

Když jsem končil v Řepištích, měl jsem snad třicet nabídek z různých klubů z Polska, Slovenska a v Česku od Břeclavi právě až po Opavu. Já ale podnikám, musím se starat o své firmy, takže vyhrál Havířov. Důvod je jednoduchý. Bydlím v Dolní Lutyni, což je nějakých patnáct minut autem. Když jsem se přestěhoval do Čech a působil v různých klubech, přicházel jsem občas domů zničený ve tři, čtyři hodiny ráno. Navíc syn chodí tady v Havířově do školy, do první třídy.

Mohl by se v budoucnu objevit v áčku? Hraje už za Havířov?

Shodou okolností, když jsme teď dělali nábor prvních tříd, tak tady taky byl. Párkrát kopl do balonu, přišel za mnou a řekl, že ho fotbal nebaví, že chce být kosmonaut. Byl jsem trochu zklamaný, ale do ničeho ho nutit nebudu. Navíc sportuje, chodí na karate, má rád i házenou a basketbal. Takže je to v pohodě.