V roce 2004 byl u historického ligového titulu fotbalového Baníku. Nejvyšší soutěž hrál také za Kladno a nyní je řadu let oporou petrovické Lokomotivy. S tou v uplynulé sezoně zažil sestup do krajského přeboru. Svůj vůbec první v kariéře. Teď s týmem usiluje o možný návrat do divize.

Úvod sezony nemáte špatný. Jste s výsledky týmu spokojen?

Nějaké body máme, ale stále se sehráváme. Přišli noví mladí kluci, takže to ještě není úplně ono. Stále to hodně skřípe. Trápí nás hlavně domácí zápasy. První poločas většinou prospíme a pak to doháníme.

Loni jste hráli divizi, letos krajský přebor. Je v úrovni těchto soutěží velký rozdíl?

Divize je divize, jsou tam šikovní kluci. Zápasy v kraji ale byly zatím podobné.

Před sezonou zněly hlasy o konci vaší kariéry. Zvažoval jste ho?

Taky jsem slyšel, že končím, ale byly to jen spekulace. Nikdy jsem to neřekl. Pokud bude sloužit zdraví, tak si fotbal rád zahraju. Budu hrát, dokud to půjde.

Příští rok to bude už 15 let od doby, kdy jste s Baníkem získal ligový titul. Vzpomínáte na to stále?

Jasně, člověk si na to rád vzpomene. Baník stále sleduji a jsem rád, že se jim teď daří. Jen mě mrzí, jak dopadly Bazaly.

A co říkáte na výkony Karviné, kde jste také dlouho hrával?

Je super, že se kluci zvedli a začali už i vyhrávat. Snad jim to tak půjde i dál.

V Petrovicích zastupujete zkušenou generaci. Chodí si za vámi hráči pro rady?

My zkušení se jim snažíme pomáhat. Když chtějí, tak přijdou a zeptají se, ale spíš to vyplyne ze situace. Já sám za nimi nechodím, ale v zápase i tréninku jim rád poradím.

Nepřemýšlíte třeba i o budoucí kariéře trenéra?

To nevím. Zatím chci hrát fotbal a pak se uvidí, co bude dál. Jestli budu trénovat, nebo to úplně pověsím na hřebík.

Hrajete fotbal, pracujete, co zvládáte dělat ve volném čase?

Snažíme se cestovat. S přítelkyní a její dcerou jezdíme po výletech. A taky máme dva psy!