Jak známo, na světě je návrh, že by se soutěže v České republice jmenovaly ligy. Od první a druhé jako profesionálních, až po osmou, což je v současnosti okresní soutěž. Třetí liga (ČFL a MSFL) by byla jen jedna (3. liga), divize na Moravě (4. liga) ze tří skupin zpátky dvě a po šestnácti účastnících.
V krajích by úplně skončila I.B třída, po krajském přeboru (5. liga) a I.A třídě se třemi skupinami (6. liga) by následoval okresní přebor (7. liga) a okresní soutěž (8. liga). V početně nabitějších regionech by pak mohli mít i devátou ligu. „Těžko říct, jestli se to uskuteční, ale já bych si to přál,“ přiznává Jiří Lincer.
„Stejně jako to – a tohle asi nebude vyslyšeno – že by od první ligy dolů hrálo každou soutěž jen čtrnáct týmů,“ podotýká s tím, že hlavně by na Moravě mělo ubýt divizí. „Dneska je skoro každý divizním hráčem, přitom neumí kopnout do balonu. A samozřejmě by mělo dojít k redukci soutěží v krajích, aby byly doplněny okresy,“ připomíná Jiří Lincer.
S formátem rozšíření I.A tříd na tři skupiny a zrušení I.B tříd vesměs souhlasí. „Jen můj pohled je takový, že bych udělal ze dvou I.A tříd jednu, a I.B třídy bych ze současných čtyř ponechal ve dvou skupinách. Sice kluby si stěžují, že by jezdily dál, zvlášť po covidu říkají, že to mají daleko, ale nejde to tlačit jen nahoru,“ kroutí hlavou a nabízí srovnání s historií, byť pořádně vousatou.
Přípravný fotbalový zápas SK Hranice - MFK Havířov 1:1.
„Já hrál v Orlové divizi v sezoně 1975/76. Byla jedna moravská, a jezdili jsme do Jihlavy, do Veselí na Moravě, čtyřikrát do Brna, nebo dvakrát do Kroměříže a Prostějova. A dalo se to vydržet, i když vím, že byla jiná společenská situace. Dvě divize po čtrnácti ale beru jako maximum. Tak uvidíme, co v Praze rozhodnou,“ nechává se překvapit skutky z hlavního města.
A jaký byl vlastně byl přísun klubů do okresního přeboru? „Možná si fandím, ale pět šest oddílů by nám to do soutěže přinést mohlo. Ale samozřejmě sestup nikomu nepřeji, byť je jasné, že pokud změny nastanou, bude to velký boj,“ je si jistý Jiří Lincer o soubojích, aby každý jednotlivý klub udržel svou soutěž.
Každopádně je pro pozvolné změny. „Opět se vrátím do historie. Když jsem hrál za Duklu Slaný v roce 1976 až 1978, skončili jsme v krajském přeboru šestí od konce a padalo osm družstev. Polovina. Jako vojákům nám to nevadilo, většina z nás byla odjinud, ale bylo to radikální. Lepší by bylo to udělat postupně. Ale já si mohu říct jen svůj názor, rozhodovat budou jiní,“ uvědomuje si na závěr šéf karvinského fotbalového svazu.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
