Fotbalisté Českého Těšína v posledním kole remizovali doma s Brušperkem 0:0, před dvěma týdny ale porazili lídra krajského přeboru z Frenštátu pod Radhoštěm a dali zapomenout na několik předešlých utkání, které jim po vydařeném vstupu do sezony nevyšly.

„Loni jsme se zachránili až v závěru, letos jsme proto neměli přehnané ambice. Začátek ročníku nám vyšel, pak nás ale začala trápit zranění a nějaké absence,“ ohlíží se za dosavadním průběhem průměrné sezony obránce Těšína Michal Sostřonek, jenž je odchovancem Horního Žukova a dříve odehrál i pár zápasů za druholigový Třinec.

Ve dvaatřiceti letech patří k nejzkušenějším hráčům českotěšínského týmu vedeného internacionálem Lubomírem Luhovým.

Dlouho jste hráli jste na předních místech, pak ale přišel propad tabulkou. Co se stalo?

Jedním z hlavních důvodů bylo to, že náš bylo málo. Sestava se musela lepit a nějak nám to přestalo šlapat. Obrana funguje dobře, dostáváme málo gólů, ale směrem dopředu to vázne. Máme slabší ofenzivu a dáváme méně branek, což výsledky ovlivňuje. Jako například naposledy s Brušperkem.

Nemohlo za pokles formy i nějaké to uspokojení?

Možná částečně ano. Loni jsme končili na vítězné vlně a letos jsme na to chtěli navázat. Mysleli jsme si, že to půjde samo a že budeme vyhrávat jednoduše. I když je to krajský přebor, je to těžké a každý zápas i souboj musíme odehrát na sto procent. Soupeři jsou namotivovaní, my jsme možná občas v hlavách povolili, a to se nám vymstilo.

Nebojíte se, abyste opět nehráli o sestup?

Nikdo nechce dopustit takové nervy, jaké jsme zažívali na jaře. V každém zápase jsme museli vyhrát, člověk je neustále pod stresem. Toto už nepřipustíme. Máme docela dost bodů, snad ještě něco uhrajeme a na jaře už to bude klidnější.

Také pracujete na českotěšínské radnici. Jaké máte povinnosti?

Poslední tři roky jsem organizoval sportovní události pro děti, například na koupališti, zimní turnaj na umělé trávě nebo těšínský Fortuna běh. Mám na starost sportovní vyžití pro širokou veřejnost a sportovní kluby. Pořádáme i fotbalové turnaje pro mládež, s mužským týmem to moc nesouvisí.

Stíháte práci na úřadě a fotbal skloubit dohromady?

Vycházejí mi vstříc. Třeba mi i přehazují směny, s tím víceméně není problém. Dva tréninky v týdnu plus zápas stíhám v pohodě.

Český Těšín má mladý tým. Líbí se vám cesta, kterou se klub vydal?

Hodně se to tady omladilo, máme spoustu odchovanců, těšínské kluky, kteří se postupně prosazují. Sebastián Zogata nebo Patrik Matuszek jsou toho důkazem. Věřím, že to tak bude pokračovat a že se i další mladí ujmou příležitosti, kterou u nás dostanou. Dávat šanci mladým je tady trend.