Svěřenci trenéra Romana Diviny zatím předvádí slušnou jízdu. „Rozhodně lepší, než v minulé sezoně, kdy jsme naopak začátek nechytili a pak to horko těžko doháněli,“ vybavuje si trenér, který u mužstva odvádí vynikající práci.

Ačkoliv má v týmu několik mladých hráčů, hraje s nimi slušné partie i proti ostřílenějším celkům. A tak dobře, že na vedoucí pozici Albrechtic ztrácí orlovská Slavia jen bod. Zatím přesně podle předsezonních cílů.

„Kdyby nám někdo před startem podzimu řekl, že budeme mít po sedmi kolech šest výher a jedinou porážku, tak to bereme a bude nám jedno, od koho by ta porážka byla,“ přiznává sympaticky Divina.

Jenže porážka přišla zrovna doma od Stonavy, která je v souboji obou postupových abonentů největším rivalem Orlové. Tedy byla, než se do souboje přihlásily i Albrechtice. „O víkendu tam jedeme,“ připomněl s úsměvem Divina nedělní derby.

Pak se ale vrátil k nevydařenému utkání se Stonavou. „Výsledek vypadá na průšvih (0:3), ale my jsme měli v první půli snad čtyři tutovky. Škoda, je to už za námi, musím uznat, že v jiných zápasech jsme zase měli štěstí, takže se to vyvážilo,“ bere to sportovně Divina.

David Jatagandzidis (vlevo) se statečně pere se zvýšenou pozorností protihráčů.Zdroj: Michal Chadim

Klub měl smůlu, že se mu hned po prvním utkání se Starým Městem zranil exligový gólman Antonín Buček. „Tonda se paradoxně zranil na tréninku, ne v zápase. Pak už nechytal a my měli v bráně chvíli problém. Zaskočil za něj sedmnáctiletý dorostenec Helebrand. A nezklamal! Pak jsme získali zkušenějšího Virce, ten nám určitě ještě pomůže,“ přibližuje Divina.

Mimochodem, mladých hráčů najdeme v orlovském kádru dost a dost. Je tam dvacetiletý Zolman, osmnáctiletý Jurček, sedmnáctiletí Toman a již zmíněný Helebrand, a dokonce šestnáctiletý Kadlíček! „Trochu jsme se toho obávali, protože klukům scházejí zkušenosti. Nahrazují to ale dravostí a rychlostí, jsou prospěšní,“ chválí mladíky jejich kouč.

Původně minus tak v Orlové povýšil na ctnost, jelikož elánem nabité mládí se výborně doplňuje se zkušenostmi a rozvážností Macháčka, Nowinského, Maleňáka, Stebela či Jatagandzidise. „Věkový průměr nám kazí jen nezničitelný Aleš Věčorek,“ směje se Divina. „Zaplaťpánbůh za něj,“ dodává.

Po odchodu střelce Renty v Orlové řešili, kdo za něj bude pálit ostrými. V tomto směru odvádí vynikající práci právě David Jatagandzidis. „Jata to má náročné, o Rentovy góly se musejí postarat všichni ostatní, což nám ale paradoxně prospívá, protože nejsme závislí jen na jednom střelci. I když Jata už dal osm gólů. Je to pan hráč, v každém zápase to má těžké, protože na něm visí dva protihráči,“ uznává Divina.

Těší se na nejbližší zápasy, v nichž větří šanci na první místo. „Věřím, že máme na to obrat i přední týmy. Ještě budeme hrát se spodkem tabulky, zatímco naši soupeři mezi sebou. Doufám, že to zvládneme,“ přeje si kouč Slavie.

Kdyby měl vyzdvihnout jednu vlastnost, která Orlové pravidelně zajišťuje body, vypíchl by soudržnost. „Kluci se spolu znají, jsou místní, hráli tady, a i ti, kteří přišli teprve nedávno, mají nějaké vazby na Orlovou. Po každém zápase spolu ještě zůstáváme na občerstvení, pokecáme. Upevňují se tím vztahy uvnitř týmu. Není to tak, že se po utkání ihned rozprchneme. Připomíná mi to Darkovičky, kde jsem trénoval. Tady je to taky o dobré partě a kolektivu, což je pak znát i v samotných zápasech. Kluci za sebe dýchají,“ je Divina rád, jak to jeho týmu zatím klape nejen na zeleném pažitu, ale i v kabině. Jak dlouho to Orlové vydrží?


Načítám tabulku …