Převzal jste pohár, jaké máte pocity?
Neskutečné, protože před rokem jsme ani žádný klub neměli. Startovali jsme z nuly. Všichni jsme fotbal v Těrlicku milovali, bohužel tu byla situace, jaká tu byla, že se to tu rozpadlo. Kolektiv jsme ale udržovali dál a u pivka se uklidňovali, že až bude dobrá situace a sejdeme se, tak ukážeme, že máme na to ukopat kraj. Po roční pauze jsme se znovu sešli, poskládali starý dobrý tým, se starým dobrým kolektivem a šli si od prvního kola za postupem.
Takové byly ambice, že?
Neříkali jsme to nahlas, ale měli jsme to za cíl. Nakonec jsme sice měli nějaké výkonnostní výkyvy, ale myslím si, že jsme hráli super fotbal a při pohledu na tabulku je vidět, že jsme vyhráli zaslouženě. Jsem na všechny kluky hrdý, protože každý makal na sto procent, a když byly absence, zaskočil někdo jiný. Všichni si zaslouží být mistry a po zásluhu jimi jsou. Jsem nadšený.
Byl moment, že jste pochybovali, zda to dotáhnete?
Upřímně, za sebe musím říct, že ne. Osobně jsem měl smůlu, že jsem se na podzim zranil a půl roku kvůli problémům s kolenem nehrál. Proto nebylo na mě, jak se nám bude dařit. I když jsem ale nemohl hrát, pomoci na hřišti, tak jsem věřil, že kluci to uhrají. Na jaře nakonec až na jeden nepovedený zápas v minulém kole jsme hráli úžasný fotbal. Nepochyboval jsem.
Co je základem úspěchu? Větší množství odchovanců, kteří mají k městu i klubu vztah?
Drtivá většina z nás tady v minulosti hrála. Vlastně ještě nedávno…
Jednu nadějně rozjetou sezonu vám ukončil v polovině covid.
Ano. Byli jsme první, ale sezona se nedohrála. A další už jsme tady nehráli vůbec, Těrlicko bylo v tabulce dole. Teď jsme se ale vrátili a ukázali, že můžeme hrát výš. Základ položilo vedení, které tomu věnovalo hodně času i financí. A nerad bych zapomněl na Louky, kde jsme na podzim mohli hrát. Prostě těch kousků, které zapadly do sebe, je strašně moc. Hodně si toho ceníme.
Co teď bude potřeba, aby tým v kraji uspěl?
Myslím si, že doplňovat kádr nemusíme, máme hodně šikovných kluků, přičemž naší výhodou je, že i náhradníci dokážou zápas ovlivnit. Důležité ale je se scházet, protože teď ke konci soutěže – když máme postup jistý – hodně kluků odsunulo fotbal trochu dozadu. Jasně, jsme amatéři, někdo chodí do práce, někdo do školy, ale v tom přístupu z posledních týdnů nejde pokračovat. Určitě to chce lepší tréninkovou morálku, pravidelně chodit a zahodit ten občasný laxní přístup, který v okrese místy byl.
Posily tedy podle vás nejsou třeba?
Podle mého ne. Minimálně tu první sezonu bych zkusil odehrát s kluky, kteří si tu soutěž vykopali. Aby ukázali, jestli na ni mají, nebo ne.