Když to tak vidím musím se zeptat, oslovují vás lidé spíše Davide nebo Jardo?
Já jsem pro lidi, kteří mají rádi Okresní přebor, daleko spíš Jarda Kužel než David Novotný. Oni na mě spíše pokřikují právě Jardo. Vlezl jim z televize přes obývací pokoje do hlav. Celý ten seriál dobře zabodoval, což je znát. Všichni lidi, kteří na tyhle nižší soutěže chodí, mají něco společného. Buď jsou to rodiče fotbalistů, nebo samotní fotbalisté, jejich přítelkyně… Je to takový záběr, že s tím má téměř každý něco společného.

Jak jste si exhibiční utkání celkově užil?
Hodně. Taky proto, že jsem dlouho necestoval vlakem. I tu cestu autem tady, kdy se ty silničky postupně zužují z hlavních na vedlejší a z vedlejších na ještě vedlejší. Člověk pomalu netuší, kam dojede. Je to tady půvabné, navíc krásné hřiště. Když můžu spojit fotbal s něčím, co je nějakým způsobem užitečné, tak neváhám ani chvilku. Mám to rád.

Vyhráli jste 5:3, ale vy gól nedal. Jen jste se zastřeloval…
Jo, zkoušel jsem to z různých míst a pozic. Až v závěru se mi podařila jedna dobrá přihrávka, měl jsem tam pár centrů, které nebyly zužitkované. Moc jsem toho nenaběhal, protože jsem lenivý. Největší šance byla ta na úplném konci, kdy jsem to dával do protipohybu po zemi k pravé tyči. Gólman se proti mně vytáhl a vyrazil to na roh. Takže jsem nezavěsil.

Ještě poslední věc. Kolikrát za rok si vlastně takhle zahrajete?
Není to tak žhavý, jako to bývalo. Řekl jsem si, že se tomu pokusím příští rok diář trochu přizpůsobit. Stihnu maximálně pět zápasů ročně, přitom to bývalo klidně ke dvaceti. Teď už to je jen Real Top nebo sranda mače. Letos jsem vyjel podruhé. Ustupuje to natáčení a práci, i kvůli covidu si jí totiž musí člověk vážit.