Jak jste se dostal k fotbalu a později k funkci trenéra?
První zkušenost s fotbalovým míčem jsem, jako každý kluk, poznal díky tátovi a dědům. Následně jsem prošel jabloneckou fotbalovou mládeží a když jsem po studiu zamířil do ZŠ Mozartova, kde se začínaly budovat fotbalové třídy, měl jsem jasno. Mojí první trenérskou zkušenost jsem získal v kategorii U 12 s ročníkem 1994 a dnes trénuji již 14 rokem.

Kam se, podle vás, ubírá mládežnický fotbal, ať u nás nebo v zahraničí?
V poslední době se mládežnický fotbal snaží posouvat velkými kroky kupředu. Příkladem nám jsou tréninková centra v zahraničí, kde vědí, že mládež není jen nutností, ale budoucností klubů. I u nás v posledních třech letech vznikly regionální akademie U 14 a U 15 a ostatní kluby se musí snažit vyrovnat podmínkám v těchto akademiích.

Kdo je pro vás fotbalovou osobností, vzor v českém nebo světovém fotbale?
Vzory z řad fotbalistů jsem měl jako kluk a byl to hlavně Pavel Nedvěd a Karel Poborský. Jako obrovské osobnosti současného českého fotbalu považuji Petra Čecha, který stále působí ve světovém velkoklubu, Pavla Nedvěda, který se po aktivní kariéře usadil ve vedení dalšího světového velkoklubu. Za osobnost považuji Karla Poborského, předává zkušenosti denně na hřišti mládežníkům v regionálních akademiích.