Brankář Jaroslav Rojík v sobotní derniéře podzimní části divizní skupiny A zářil. Domácí borce z jihu Čech přiváděl svými zákroky k šílenství, navíc jim dal z poslední akce gól, který znamenal pokračování souboje v penaltovém rozstřelu. A také tam se sedmadvacetiletý gólman pošumavského celku blýskl a nakonec se stal ústřední postavou dvou klatovských bodů.

Penaltová výhra v Katovicích se ale nerodila vůbec lehce. Jak byste utkání na jihu Čech zhodnotil?

Už před zápasem bylo jasné, že půjde o vyhecovanou a prestižní bitvu. Vždyť několik kluků před sezonou od nás odešlo právě do Katovic. Ať už to byl Daniel Pavlovič či Lukáš Bálek. První poločas nabídl vyrovnanou podívanou. Domácí měli šance, ale my také. Zejména v závěru poločasu jsme mohli vstřelit vedoucí branku. Ve druhé půli nás soupeř zatlačil, hrálo se prakticky na jednu branku. Asi patnáct minut před koncem se domácí dostali zásluhou Jindry Kaduly do vedení. Naštěstí se nám ale v závěru podařilo vyrovnat.

Můj gól? Byla to spíš náhoda, culí se klatovský brankář Rojík.Zdroj: Jan Škrle

Vyrovnávací gól jste vstřelil v poslední minutě právě vy. Jak jste se vlastně ocitl až ve vápně soupeře?

Jsem trošku známý tím, že jdu do všeho po hlavě a lítám, kde nemám (směje se). Jít na standardní situaci do vápna Katovic, to byla moje první myšlenka. Byla 90. minuta, už nebylo co ztratit.

Po zápase v Bedihošti se do šatny rozhodčího Landy (ve výřezu) měli dobývat rozběsnění domácí příznivci, přičemž údajně poškodili i dveře.
Divočina v Bedihošti: Sudího po výhře Olšan hlídala policie

A byl z toho krásný gól. Mohl byste ho popsat?

Pro domácí to byla těžká situace na bránění. Tím, že jsem tam šel, jsem udělal menší rozruch. Najednou tam bylo zkrátka o jednoho hráče navíc. A samotný gól? Tonda (Prančl) poslal do vápna krásný centr, já to chtěl jen prodloužit za sebe. To, že to tam takhle krásně zapadlo, je svým způsobem vlastně náhoda (usmívá se).

Během zápasu jste se ošklivě zranil. Lékaři vám museli obvázat hlavu. Co se stalo?

Spadl jsem na patu Lukáše Bálka, měl jsem tržnou ránu u spánku. Obvázali mi to a já se rozhodl pokračovat dál ve hře. Přece jen, na střídačce jsme měli mladého gólmana z dorostu, tak jsem to dochytal. A dobře to dopadlo.