Při koučování jste byla slyšet. Prožíváte ho hodně?

Sport je součástí našich životů. Asi není takový, který by se mi nelíbil. Jasně, že fotbal je číslo jedna. Mé děti také sportují. Nejmladšímu jsou čtyři roky a už ví, že jednou McDonald's Cup vyhraje.

Byl Svátek fotbalu i svátkem pro vaši školu?
Pro všechny kluky a děvčata byla čest reprezentovat naši školu po osmi letech na celostátní úrovni. Prožívali jsme to všichni.

Jaké jste měli reakce na postup do finále?
Mnoho lidí a především soupeřů bylo velice překvapeno. Já ale ne. Tyto děti neprohrály až do republikového kola jediný zápas. Skóre jim kazila jen jedna remíza. Ale i ta ve fotbale znamená bod.

Byli jste spokojeni s vystoupením v Ústí nad Labem?
Vždy to může být lepší. Pro nás byly klíčové dvě věci. Vylosovaná skupina opravdu skvělých týmů. A pak nám chyběl brankář, který by tým dovedl podržet při penaltách. Právě penalty dvakrát rozhodovaly o našem umístění. Naopak náš tým hrál především srdcem a skvělou sportovní všestranností. Polovina dětí se fotbalu věnuje jen na plácku před domem a nebo dělá sport na hony fotbalu vzdálený. V Ústí to bylo ale jiné. Tam si všichni hráči skvělou organizací a za přispění hostující školy připadali jako hvězdy.

V týmu jste měli dívku, hrála velmi dobře. Věnuje se fotbalu?
Ano, Ivetka Ondráčková je hráčka FK Čáslav a jednou z ní bude určitě výborná sportovkyně, ať už u fotbalu zůstane či ne. Důležité je, že se stále lepší.

Spolupracujete nějak s klubem v Janovicích, jako je to zvykem v případě sportovních škol?
I tak se to dá říci. Můj muž byl řadu let trenérem. Já sama mám tři syny a to jste sportem obklopeni od rána do večera. My jsme ale spádová škola, máme 580 žáků, a i hráči jsou z různých klubů. FK Uhl. Janovice, TJ Suchdol, FK Čáslav, FC Hradec Králové a já si jen vybrala ty nejlepší. A je vidět, že velmi dobře. Pak už není těžké s takovými srdcaři vyhrávat zápas po zápase. Ale naším trumfem byl i realizační tým. Byli to právě bývalí hráči této soutěže (Moji bývalí žáci co ve svém věku také hráli). Je moc fajn, když vám někdo ohdnotí hru soupeře a nebo upozorní na jediného kluka, střelce všech gólů. Také je to jiná atmosféra. Každý má své místo, a to nejen na hřišti. Je ale pravda, že za veškerý um vděčí především svým trenérům. A také paní ředitelce, která nás podporovala.

Na co se zaměřujete při hodinách tělocviku?
Na radost z pohybu a na to, jak v dětech vzbudit zájem o sport. Někdy je to obtížné.

Jsou i ve vašich očích dnešní děti málo v pohybu?
Mele je pohodlí a technické vymoženosti. Vím, že když dáte dětem vybrat mezi zábavou s kamarády na čerstvém vzduchu a počítačem, vyberou si to druhé. Bude ještě chvíli trvat, než to pochopí i dospěláci. Někdy je příliš hlídáme a je pro nás snazší je mít doma.