Jak s odstupem vzpomínáte na cestu v Youth League?

Vzpomínky jsou krásné a občas si to velmi rád připomenu. Měli jsme skvělý tým a partu, což byl hlavní důvod, proč jsme došli tak daleko. Byl to obrovský úspěch pro celou Příbram a já to vnímám jako vrchol své kariéry.

Jak moc mrzí, že jste ve čtvrtfinále nepřešli před Benfiku Lisabon? Vás osobně pak ještě, že jste nemohl do utkání nastoupit kvůli zranění?
Samozřejmě to pro mě bylo těžké, ale střetnutí jsem sledoval z tribuny a klukům fandil. Nebyl jsem první ani poslední, kterému se stalo něco podobného. Je to sport a tak to beru. Zklamání hned po zápase bylo obrovské. Věděli jsme, že na postup jsme měli. Benfika nebyla jasně lepším týmem. Jednalo se o vyrovnané utkání, které došlo do penaltového rozstřelu, což je loterie a my jsme tenkrát neměli dostatek štěstí. S odstupem času jsme si ale všichni uvědomili, že i čtvrtfinále je skvělý výsledek.

Ale mohli jste si v semifinále zahrát se slavným Realem Madrid…
Byla by to pro nás odměna za všechno, co jsme fotbalu věnovali. Troufám si tvrdit, že většině z nás už se něco podobného nikdy nepoštěstí. Zároveň by to byla skvělá reklama pro český fotbal a hlavně pro Příbram, že tak malý klub, který vychovává ve skromných podmínkách kvalitní hráče, by změřil síly s Realem Madrid.

Vy jste následně prošel juniorkou a nakoukl jste nakrátko i do A týmu, kde jste absolvoval několik tréninků. Nakonec jste ale v Příbrami skončil, proč?
Příčinou mého konce bylo hned několik faktorů. Tím hlavním byla moje výkonnost, která po nějakém čase šla směrem dolů. Na základě toho jsem přemýšlel, co bude dál a nakonec jsem došel k závěru, že z klubu odejdu.

Váš bývalý spoluhráč z úspěšného dorostu Roman Květ nyní patří k oporám A mužstva. Sledujete jeho výkony?
Určitě ano. Roman má momentálně velmi dobrou formu, nakoukl i do reprezentační jednadvacítky a má dobře našlápnuto, aby to dotáhl hodně daleko. Jinak jsem v kontaktu s většinou svých bývalých spoluhráčů, kteří momentálně působí převážně ve druhé či třetí nejvyšší soutěži.

Vy jste si po odchodu z Příbrami vybral divizní Dobříš, která je vaším mateřským klubem. Proč? A zvažoval jste i jiné možnosti?
Nějaké jiné nabídky jsem měl, ale já byl pevně rozhodnutý, že se vrátím zpět domů.

Jakou roli ve vašem návratu hrál váš strýc, který je trenérem týmu a bratr, jenž rovněž válí v bíločerných barvách?
Myslím, že nepříliš významnou. Nepřemlouvali mě, rozhodl jsem se zcela sám. Samozřejmě tím, že znám prostředí klubu, věděl jsem, do čeho půjdu. Mým cílem bylo pravidelně hrát a tušil jsem, že Dobříš mi dostatečný herní prostor poskytne.

V dresu Dobříše působíte již druhou sezonu, ale před začátkem té letošní jste zkoušel štěstí v třetiligových Zápech, jenže neúspěšně. Jak se vám tato možnost naskytla? Proč to nevyšlo?
Zápy mě oslovily před startem letní přípravy, jestli bych to u nich nechtěl zkusit. Zřejmě to bylo na doporučení mého bývalého spoluhráče z Příbrami Patrika Růžka, který v klubu působí. Šel jsem do toho, ale bohužel fyzicky jsem nebyl nejlépe připraven.

Vrátil jste se tedy zpátky na Dobříš, ale podzimní sezona vám výsledkově vůbec nevyšla. Co bylo hlavní příčinou? A jak se to podepsalo na atmosféře v týmu?
Naším dlouhodobým problémem je, že nemáme dostatečně široký kádr. Během podzimu se nám navíc nevyhnula zranění našich klíčových hráčů. Máme hodně mladý kádr, což se v některých zápasech rovněž projevilo. Herně to nebylo úplně špatné, ale nezvládali jsme klíčové momenty. Nejsme z toho nadšeni, ale nadále nepřestáváme věřit. Na jaře uděláme maximum, abychom si divizní příslušnost zajistili i pro příští sezonu.

Odráží se nepovedený podzim na intenzitě zimní přípravy, která je momentálně v plném proudu?
Určitě, ale bylo nám to řečeno dopředu, takže jsme se mohli psychicky připravit (úsměv). Zatím jen běháme a s míčem jsme se moc nepotkali. Ještě to bude tvrdé a výživné, ale na jaro musíme být dobře připraveni.

Co bude potřeba na jaře zlepšit, abyste se zachránili?
Musíme začít dávat branky a méně jich dostávat. Naším velkým problémem je i nedisciplinovanost, kvůli které jsme přišli na podzim o několik bodů, takže i emoce musíme ukočírovat. Pokud se nám to podaří, věřím, že se zachráníme.

Jak vidíte svou budoucnost? Máte ambice vyzkoušet si ještě v kariéře vyšší soutěž?
Momentálně žádné vyhlídky na angažmá ve vyšší soutěži nemám a předpokládám, že už zůstanu spojen s Dobříší. Muselo by přijít opravdu něco zajímavého, aby tomu bylo jinak.