Už jste se v Karviné aklimatizoval?
Ale ano, měl jsem i štěstí, ale to je potřeba. Snažil jsem se po příchodu soustředit na sebe a najít si nějaké kamarády, aby aklimatizace proběhla rychle.
Poslední zápas proti Českým Budějovicím vám nevyšel podle představ. Proč?
Nešlo to dobře, protože jsme nemohli dát gól. Měli jsme tam hodně šancí, ale nepřálo nám štěstí, ačkoliv jsme byli v zápase lepším týmem.
Nyní hrajete s Jabloncem, což je silný soupeř. Máte ještě dost sil?
Ano, děkuji za optání, sil mám dost a věřím, že i všichni ostatní v týmu a že to na výkonech bude vidět. I proti Jablonci budeme chtít uspět.
Jak se vlastně vypořádáváte s tím těžkým programem, kdy jdou zápasy rychle za sebou?
Realizační tým odvádí dobrou práci v tom, aby udržel hráče fit a připravené na zápasy. Zatím si nemůžeme stěžovat, ani když jdou utkání v rychlém sledu.
Okamžitě po příchodu do Karviné jste začal dávat góly. Vždycky jste byl střelec?
Ano a myslím, že také zdejší trenéři přispěli k mému zlepšení a k tomu, abych se tady cítil jako doma. Ale to nejdůležitější je, že mi trenér Jarábek dodal hodně sebedůvěry a věří ve mně. A taky je tady Ba Loua, se kterým si dobře rozumím na hřišti i mimo něj.
V týmu je ještě další Nigerijec Tijani. Je výhoda mít v týmu krajana?
Je to fajn, ale i všichni ostatní z Karviné jsou pro mě jako rodina, tedy trenéři, hráči a ostatní lidi z klubu. Nezáleží na tom, odkud jste. Třeba můj zatím nejlepší den tady byl, když jsem si po příchodu šel vyfasovat věci k Edovi (kustod Eduard Muryc – pozn. aut.) a i když neumí anglicky a já česky, tak jsme si rozuměli. On je cool, přátelský a věčně usměvavý a šťastný. Zbožňuji ho (smích).