Dvěma pokutovým kopům v jednom utkání čelil Berkovec v životě jen jednou. „Ještě se Slavií na Anderlechtu, tam jsem také nechytil ani jednu. V lize jsem to ještě nezažil. Dal jsem na instinkt, holt to kopnul dvakrát stejně. Prostě jsem risknul stejnou stranu,“ ohlížel se Berkovec za penaltami.

Jinak si zachytal slušně. „Docela jo. Po tom začátku jsem si říkal, že je to dobré, že by to mohlo dopadnout jako posledně, kdy jsme tady remizovali,“ vybavoval si loňskou plichtu 0:0. Rovněž po zoufalém výkonu, tenkrát ale z obou stran.

Jenže v sobotu směrem dopředu to ze strany Karviné opět byla bída s nouzí. „V první půli bylo Slovácko jasně lepší, z toho pramenily šance a rohy. Naše obrana byla hodně přetěžovaná, dopředu jsme neměli nic, a když nemáte nic, tak logicky hraje soupeř,“ vysvětloval.

Absence Tomáše Wágnera na hrotu útoku byla znatelná. „Bohužel naše hra na něm stojí a spoléhat jen na Wagyho nejde. Jako bychom bez něj nevěděli, co máme hrát. Kopneme to dopředu a on tam nikdo není. Máme malé hráče, kteří balony neseberou. Wagy jich vydře strašně moc a když nehraje, nevíme co s tím. Když není, nejsou body,“ pokrčil rameny Berkovec.

Stejně jako karvinským fandům i jemu vadil výkon mužstva. „To bylo hrůzostrašné. Po zápase jsem s fanoušky byl. Byli naštvaní. Nedivím se jim. Dneska to byla fakt katastrofa. Máme se za co stydět,“ uznal.

Karviná tak svou záchranářskou misi začala velmi špatně. Z prvních pěti kol, kdy má přijatelné soupeře, potřebuje vytěžit co nejvíc. Místo toho zahodila už dvě příležitosti. „Máme los, jaký máme a potřebovali jsme tyto zápasy vyhrávat. Bod s Opavou byl špatný, porážka na Slovácku je šílená. Musíme hlavně vyhrávat doma, takže proti Teplicím už neexistuje nic, než tři body, jinak to smrdí velkým průšvihem,“ zdvihl varovný prst Martin Berkovec.