Přitom právě ve Zlíně se Karviné dlouhodobě nedaří. Nepřivezla odtamtud body posledních sedm let. „Věděl jsem o tom. Už ve druhé lize byly vzájemné zápasy se Zlínem hodně těžké a nedařilo se nám tam. Zaplaťpánbůh, že jsme tu nepříznivou sérii zlomili, dali čtyři góly a zaslouženě vyhráli,“ oddechl si po premiérové výhře Karviné v tomto soutěžním ročníku Erik Puchel.

Ten do zápasu naskočil až v jeho průběhu, protože střídal zraněného Vukadina Vukadinoviće. „Nebyl jsem téměř vůbec rozcvičený. Byly nějaké signály, že Vuky není v pořádku, tak se nás šlo několik rozcvičit, ale pak to zase vypadalo, že Vuky v pořádku přece jen bude, tak jsme si šli zase sednout. A za pět minut už jsem musel do hry,“ popisoval Puchel své střídání. Zbytek poločasu se ztuhlýma nohama přetrpěl a ve druhé půli už se cítil dobře. Dokonce dal gól.

„Chtěl jsem hlavně trefit bránu a nejprve jsem si vyčítal špatný první dotek po přihrávce Martina Bukaty. Naštěstí jsem to aspoň dobře trefil a balon za domácího brankáře zapadl,“ radoval se z trefy Puchel.

V nejvyšší soutěži se trefil potřetí, ale mezi jeho druhou a poslední brankou byla tříletá pauza! „Naposledy jsem dal gól doma proti Bohemce, kdy jsem přeloboval brankáře. Bylo to v listopadu 2016, hrozně dávno,“ zavzpomínal karvinský ofenzivní hráč.