Hráči servírovali v sobotu na Městském stadionu v Ráji přítomným divákům, kterých rozhodně mělo být více, kvalitní fotbalové menu a dokázali, že i v české fotbalové kotlině jsou k vidění velmi zajímavé zápasy, při nichž si nestranný divák přijde na své.

Domácí mohli být spokojeni s výkonem i výhrou. Svůj cíl splnili, neboť vítězstvím překlenuli bodovou mezeru, která je do soboty dělila v tabulce od jejího klidného středu, a přičlenili se k pásmu, které se začíná od spodku tabulky zvolna oddělovat.

Tomáš Wágner (vpravo) mohl dát klidně hattrick.

Hosté mohli být spokojeni jen s hrou. Výkonem ale pobavili. „Všude tam, kde trénoval Csaplár, se diváci na fotbale bavili. Příbram hraje hezký fotbal a buď u toho tleskají naši diváci, nebo diváci soupeře. Dneska se to potvrdilo. Csaplár fotbal nekazí, to je jeho krédo,“ hovořil o sobě v třetí osobě Josef Csaplár, trenér Příbrami.

Ať už si o jeho vyjádření může každý myslet cokoliv, pro sobotní duel to platilo měrou vrchovatou. Ale z valné části i zásluhou karvinských hráčů, kteří doma předvedli výborný výkon.

Celkově se hrál v Karviné ofenzivní fotbal, který bavil a mohl skončit i výsledkem 7:4. Šancí bylo opravdu dost. Pozoruhodný výkon předvedl Bosňan Bojan Letič, jenž na tři góly nahrál a po jeho akci si dal hostující Nitrianský i ten čtvrtý.

Nádvorník házel rybičku

„Na Příbram jsme se velmi dobře připravili. Letič hrál výborně na Soldáta zleva, Ba Loua zase zprava na Skácela, a oba na naše hráče rychlostně nestačili,“ pochvaloval si karvinský trenér Roman Nádvorník.

Karvinský Adriel Ba Loua (v bílém) v akci. Přímočarost je mu vlastní.

Svému týmu vštěpuje, aby obranný blok soupeřů rozbíjel rychlými výpady po stranách. „Naši krajní záložníci i beci mají na to vnést do obrany soupeře zmatek. Když tam v průběhu zápasu přišel Guba (nedávná posila Karviné ze Slovenska), měl za úkol to samé – prosadit se hrou jeden na jednoho, vpadnout do obrany soupeře. Měli jsme tam několik brejkových akcí, které jsme měli zakončit lépe. Třeba Wágner měl snad tři gólové hlavičky,“ vybavoval si Nádvorník.

Podle něj rozhodl gól na 3:1. „Uklidnil nás, ale i tak nás musel podržet při šancích Příbrami brankář Berkovec. Opakovalo se nám to, co nás potkalo už se Slováckem. Měli jsme rozhodnout daleko dřív, ale nestalo se a soupeř pořád zlobil. Pak jsou to zbytečné komplikace. Když jsme nezvládli zápas v Teplicích, kde jsme si to ale podělali sami, tak jsem rád, že jsme to teď napravili. Pomůže nám to,“ je si jist karvinský trenér.

V závěru utkání vyvolávali domácí příznivci jeho jméno. Jaký to kontrast oproti srpnovému utkání s Mladou Boleslaví (3:4), kde naopak diváci Nádvorníkovi spílali. Trenér se pak fanouškům přišel pod „kotel“ odměnit vítěznou rybičkou. „Je to příjemné, děláme to pro to, abychom vyhrávali a diváci to ocenili. Ale jsme teprve na začátku naší cesty. Mužstvo je v nějakém herním přerodu, doplnilo se, postupně dozrává a ještě se bude zlepšovat,“ porovnával Nádvorník svůj aktuální tým s tím, který měl k dispozici koncem července.

Karvinský trenér Roman Nádvorník.

Csaplár končí v černých číslech

Hodně bavil na tiskové konferenci po utkání trenérský samorost Josef Csaplár. S Příbramí hraje sympaticky už od začátku sezony. Zaslouženě si získal uznání veřejnosti. „Jasně, mohli jsme to tady zabetonovat, ale to není můj styl. I kdybychom jeli do Lyonu nebo na AC Milán, tak si to s nimi budeme chtít rozdat. Nedávno jsme hráli podobně otevřeně i na Spartě, kde jsme údajně byli prvním týmem po šestatřiceti letech, který tam dokázal oslabený v deseti hráčích srovnat a odvézt remízu,“ vyprávěl Csaplár.

Porážku v Karviné musel uznat, přestože při dobrém vývoji mohl jeho tým pomýšlet opět na bodový zisk. Na začátku druhé půle snížil Mingazov a v ten moment měli jeho svěřenci přidat další. Místo toho inkasovali. „Strašně lacino jsme dnes dostávali góly. To, co jsme odbránili s Olomoucí, jsme dnes neměli a mohli jsme dostat i více gólů,“ uznal. „Sami jsme ale také mohli dost branek dát. Suma sumárum - pobavili jsme hrou, ale nepotěšili jsme se výsledkem,“ shrnul porážku o tři branky.

I tu by asi v Příbrami hodili za hlavu, jenže daleko horší ránou pro ně bylo zranění nejlepšího střelce Miroslava Slepičky. V 10. minutě chtěl rychle posunout akci na pravou stranu, jenže špatně došlápl a zlomil si kotník. Bez cizího zavinění.

Příbram přišla o Miroslava Slepičku (na zemi).

„Hned jsme viděli, že je zle. Musel hned na operaci. My ale schytáváme samé těžké rány. Když se nad tím zamyslím, posledních patnáct měsíců, to je taková jedna velká nádherná show, ve které figurujeme jako hlavní protagonisté. Před pár měsíci přijde první rána a Příbram spadne z ligy. Další ranou je fakt, že z kádru zůstane jen Jarda Tregler. Ale dáme to nějak dokupy, vybojujeme zpátky postup, a v momentě, kdy cítíme, že se herně někam posouváme, přijde rána v podobě odchodu Matouška, a dneska zase rána v podobě zranění Slepičky,“ krčil rameny Csaplár.

Ale nestěžoval si. „Pro mě je prioritní, že fotbalem bavíme sebe i lidi okolo. Jasně, dneska asi budu za pitomce, protože slavit se bude v Karviné, ale řekněte mi upřímně – když jste ten dnešní fotbal viděli, zaujal vás? Protože podle mě musel. Vždyť to bylo krásné utkání, nebo ne?“ pokládal otázku přítomným novinářům. Ale měl pravdu. Fotbal vyhrál.

Fotbalisté MFK se radují ze zasloužené výhry.

„No vidíte. Vždyť mé celoživotní krédo je nekazit fotbal. Dělat ho tak, abyste jím bavil. Někteří na to po dvaceti letech konečně přišli, protože pro většinu jsem stejně jenom teoretik, ale všude, kam jdu trénovat, chci bavit fotbalem. Chci jím vyhrávat a dělat výsledek. Ať to bylo u mládeže v reprezentaci, ať to bylo na klubové úrovni v Liberci, Příbrami, Slavii, v Emirátech nebo Polsku, majitelé byli spokojeni, protože Csaplár jim vyráběl fotbalisty a atraktivitou zápasů zvedal zájem lidí o fotbal, takže končili v černých číslech a měli plná konta,“ uzavřel příbramský kouč své vyprávění.