Osobnost Deníku

Slovo „téměř“ je však zde důležité. Neproměněné gólovky a zkažené penalty, to byla ta kaňka. Baník na hřišti nechal mnohem více sportovní formy a umění, než Kodaň, jenže fotbal není vždy spravedlivý. Ostatně jako samotný život.

Před sezonou se řešili stopeři jako největší slabina Baníku. I já to tady uváděl. Posílení se povedlo, navíc se k Chalušovi přidali i další. Uchenna je skvělý. Jenže je evidentní – a na Slovácku se to jen prokázalo – že Baníku chybí střelec. Frajer, který bude pravidelně skórovat, jemuž připravíte dvě šance a on aspoň jednu promění. Toho aktuálně nemá, i když můžeme mluvit o tom, kolik jiné práce útočníci udělají. Stejně pak každý kouká jen na góly.

Martin Lukeš (45 let) je bývalý fotbalový záložník. Vyjma jedné sezony (2003/04), kdy byl v pražské Slavii, strávil celou kariéru v Baníku Ostrava, jehož byl dlouholetým kapitánem. V letech 1997 až 2014 nastoupil za Baník celkem do 323 zápasů (316 v lize), nastřílel 42 gólů. V ročníku 2009/2010 pomohl Slezanům ke třetímu místu v ligové tabulce. Dvakrát nastoupil v přátelských zápasech za národní tým, vstřelil v nich dvě branky.

Kubala na konec sezony nenavázal, Prekop dal gól Kodani, ale šancí měl na víc a Klíma úplně zazdil tutovku v Hradišti. O Tankovi radši mluvit nebudu. Tohle je ale rozdíl mezi tím, kde Baník je, a tím, že mohl být v play off Konferenční ligy a v lize mít třeba deset bodů místo šesti. Stačilo dát celkově třeba tři góly navíc, proměnit tři šance, přičemž jich v každém zápase má hromadu. Holt, útočník ale musí mít ten zabijácký instinkt v sobě. A k tomu i štěstí. Jako to měl Venca Daněk, Marek Poštulka a další. A není to jen o útočnících. Buchtovi nebo Ewertonovi to také nelepí.

Nechci být přehnaně kritický, myslím si, že si to Baník nezaslouží, spíše to člověka štve, jaké maličkosti ho sráží, protože herně je na tom velmi dobře. Až na koncovku. Góly ale rozhodují, a ty Baník nemá. Ve výsledku se to pak propíše i do těch penalt, jaké jsem ještě asi neviděl. Klíma to kopne jak… však víte, co myslím. Udá tím ale ráz rozstřelu, protože to dolehne na ostatní. Kvůli Markovičovi jsem na penalty Baníku věřil. Borec dvě chytí, ale stejně to nestačí. Zajímaly by mě jeho skutečné pocity, když soupeř dá dvě pentle, pátou nekope a stejně vyhraje.

Já nikdy podobný rozstřel neabsolvoval, ale umím se vžít do kůže kluků. Že když dotáhnou dvojzápas, ve kterém jim nikdo nevěřil, do takové fáze, tak mají srdce v kalhotách. Do toho tam Ewerton kvůli situaci, kterou jsem nepochopil, čeká tři minuty, než může kopat. Se nedivím, že to poslal na tribunu. Já bych na tom byl podobně, kdoví, kam bych to poslal já. Asi bych ale volil střelu po zemi. Pak Frydrych, Chaluš… a bylo to v háji.

Jasně, penalty v historii nedali daleko větší hráči, ale vše vyvrcholilo na Slovácku, kde opět Baník nebyl schopný vstřelit gól, místo toho si dá vlastňák z rány, která jde úplně mimo.

Škoda. Vyřadit Kodaň, byl by to velký úspěch. A zaznamenala by ho i Evropa. Tak je z toho promarněná šance, protože v dalším kole čekal schůdnější soupeř a základní fáze byla blízko. Nehledě na to, že teď se ten rok potáhne, než možná přijde další možnost. Nezbývá, než vstát, a jít dál. Ale aspoň máme fantastický zážitek.

A ještě jedna věc. Na Kodani jsem potkal pana Vůjtka, který mi udělal radost, že tento sloupek rád čte a baví ho. Od něj mě to hodně potěšilo, stejně jako celá atmosféra. Bylo neuvěřitelné, co lidi předvedli, že celá tribuna, včetně Lojzy Hadamczika, skáče a skanduje: „Baník pi*o, Baník pi*o…“ Rozhodně nejlepší atmosféra, jakou jsem ve Vítkovicích zažil. Tímto pana Vůjtka zdravím, jen je škoda, že podobnou radost, jako z něj, jsem neměl i z výsledku.