A nakonec byl vlastně i u branky Taiwa, protože nahrávku Ba Louay chytře pouštěl mezi nohy. „Jestli to berete takhle, tak jo, ale já si dneska počítám bilanci 1+1,“ zubil se po zápase odchovanec karvinské kopané.

Šlo o historicky nejlepší poločas Karviné v jejím ligovém působení?

Souhlasím, takhle se chceme prezentovat, takhle chceme hrát. Vyhrávat doma a ne jako na podzim, kdy jsme tady body jen ztráceli. 

Na podzim jste si říkali radši hrát venku, teď to zase vypadá, že byste nejraději všechno odehráli doma…

Přesně tak, na podzim se nám doma vůbec nedařilo, zatímco teď jsme dvakrát vyhráli s nulou.

Jak vám to sedí vedle Nigerijce Taiwa?

My hrajeme na tři vepředu, můžeme tam rotovat. Ale hraje se mi s ním dobře, sice můj hlavní post je desítka, ale takhle jsme to v přípravě vyzkoušeli, vyšlo to a snad to bude pokračovat. 

Gól jste dal zase hlavou.

No jo, jsem sice menšího vzrůstu, ale góly hlavou dávám celou svou kariéru, už v mládeži jsem jich dost dal. S tím nemám problém.

Marek Janečka dal gól po dvou letech po vaší přihrávce. Děkoval vám za ni?

Ano, ale on si ten gól zaslouží z nás všech asi nejvíc za to, jak to tady vede a řídí kabinu. Je to skvělý kapitán a člověk. 

Jak ta akce vypadala?

Byl jsem ve vápně, beci mě nechtěli faulovat, aby nebyla penalta, já se tam prosmýkl, ale měl jsem i štěstí, protože přihrávka šla někomu mezi nohama. Mára už to jen doklepl, měl před sebou prázdnou bránu.

A u gólu Taiwa jste věděl, že za vámi stojí?

Slyšel jsem, jak na mě řve, tak jsem mu balon pustil mezi nohama. 

Co řval?

Vlastně ani nevím, něco na mě zařval (smích).

Kromě branky jste mohl dát i další gól, vaše pohotová střela zpoza vápna těsně minula tyč. Vzpomenete si?

Ano, to jsem si možná mohl ještě potáhnout, ale střela mi sedla. Škoda, že to těsně nevyšlo.

Při této situaci na vás Taiwo neřval? Byl tam totiž vedle osamocený…

Řval, ale já si věřil a vzal to na sebe (úsměv).

A pak tam byla ještě situace za hranicí vápna, kdy vás fauloval Čmovš. Byl to faul?

Jasný faul, šel bych sám na bránu. 

Na Zlín najednou ztrácíte už jen dva body. Vaše pocity?

Super, že jsme se odlepili ze dna, ale pořád musíme bodovat, ideálně hned teď na Bohemce. Jedeme tam vyhrát.

Máte po dvou výhrách větší sebevědomí?

Narostlo, i nálada je lepší. Věříme si víc, i z toho důvodu, že jsme více sehraní. 

Čím si vysvětlit takovou proměnu mužstva?

Podle mě je to jinačím stylem hry, který teď hrajeme. Na vysoký presink, pilujeme to každý den, dostáváme to do sebe a sedí nám to. Karviná podle mě ani jinak hrát nemůže.