„Věděli jsme, že nás tady nečeká nic jednoduchého, protože Jablonec hraje o třetí místo. Nicméně jsme sem přijeli s tím, že zkusíme soupeře překvapit. V úvodu jsme ale zaspali, prvních dvacet minut byl Jablonec lepší, měl tam spoustu závarů, šance. Až pak jsme se s tím srovnali, začali lépe kombinovat, držet míč. Do poločasu už to bylo OK,“ ohlížel se za utkáním.

V poločase jste drželi nadějný bezbrankový stav. Jaké byly pokyny do druhé půle?

Nechtěli jsme neinkasovat, potřebovali jsme vydržet několik minut, protože jsme věděli, že Jablonec má vysokou marodku a mohl by postupně odpadávat. Bohužel jsme po chybě inkasovali a už to bylo těžké. Škoda Tijaniho šance na konci, to mohl trefit. Ale zase jsme nedali gól venku.

Už je to devět venkovních zápasů v řadě. Co na to říkáte?

To je hrozná bilance, ale musíme makat dál, připravit se na Boleslav. Věřím, že máme sílu na to ji porazit. Teď se počítá každý bod.

Jak velkou roli hraje v této situaci psychika?

Velkou, jde o hodně, je to boj o záchranu, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Hlava nehlava, musíme hrát to, co jsme hráli před virem, kdy jsme šlapali. Teď nám odpadla celá záloha (Smrž, Qose, Ba Loua), takže je třeba dát se dokupy. 

Co tomu v ofenzivě chybí?

Vymysleli jsme málo věcí dopředu. Sice jsme třeba slušně kombinovali, ale do vápna se nedostávali. Pořád tomu něco chybí, jen u té Tijaniho akce to bylo tak, že se konečně dostal do vápna a vystřelil. 

Spodek tabulky se nebezpečně přibližuje…

Proto musíme Boleslav porazit, bod bude málo. Je třeba jednoznačně vyhrát. 

V Jablonci jste začal na hrotu útoku, jaké to tam bylo?

No, byl jsem pak rád, že jsem si to vyměnil s Lindžim (Ondřejem Lingrem) a mohl se vrátit na kraj, přece jen on je tam zvyklý víc.