„Na první pohled to samozřejmě vypadá, že není co řešit, jelikož se fotbal nehrál, takže běžná agenda odpadla. Na druhé straně tu byla řada věcí, které se musely administrativně dotáhnout, pomáhat klubům, odpovídat na dotazy… Nebylo to tak, že bych měl nohy na stole a nebylo co dělat. Jen to bylo po těch letech něco jiného,“ prozradil Deníku Janoško.

I v tomto období plnil roli jakéhosi styčného bodu, na který se obrací nejen kluby, ale třeba i novináři. Ať už kvůli koronaviru, dotacím, přestupům, pravidlům či jiným problémům. „Byli jsme i taková psychologická pomoc pro kluby,“ řekl s úsměvem.

V PONDĚLÍ 17. srpna vychází v regionálním Deníku tradiční příloha FOTBALOVÝ PODZIM jako součást vydání Deníku.

Jaké to bylo vypadnout z té obligátní a každoroční rutiny?
Jiné. Na druhé straně – a se sekretáři z jiných svazů jsme se na tom shodli – byl čas udělat pořádek v archivech a v papírování. Proběhla lehká inventura, nepotřebné dokumenty se skartovaly. Trochu jsme si v kancelářích uklidili.

Našel jste v archivu třeba i něco zajímavého?
Ne, to ne. Zas tak velký archiv to není. Ale když jsem tady před asi dvaceti lety nastupoval, našel jsem tu po předchůdcích různé staré fotky, či jiné propriety, které jsem pak odevzdal do muzea. Případně i dotyčným klubům.

Když se vrátíme do měsíců března a dubna, bylo to nejhektičtější období, jaké jste ve funkci prožil?
Hektické právě ani ne, to je spíše období konce starého ročníku a před začátkem nového. Tam je to nejtěžší, protože když skončí 20. června jedna sezona, musíte dát dohromady sestupy a postupy, doplňování soutěží, a vzápětí už chystáte novou. Navíc je málo času, takže hned na to navazují losovací aktivy. Jenže nevíte, co po posledním kole bude, jestli se někdo odvolá, podá protest, nebo vše proběhne bez potíží. A co musím říct, není příjemné řešit, kdo sestoupí. Z toho člověk nemá radost. Také musíte dohlížet na rozlosování, aby vše proběhlo jak má, podle pravidel, zároveň v tom chcete a snažíte se zohlednit přání a požadavky jednotlivých klubů. Je to složitý systém, i když to tak nevypadá.

Co tím máte na mysli? Můžete být konkrétní?
Máme devatenáct soutěží, v nich sto třicet klubů a všech-ny mají své představy. Chtějí, aby navazovaly předzápasy, často nechce hrát nikdo v době, kdy hraje doma Baník, nebo Opava. A mohl bych pokračovat. Roli hrají samozřejmě i lokální derby. To je teprve pak hektické.

Každopádně postupy a prolínání mezi soutěžemi jste řešil i letos, byť ne v takovém množství, viďte?
To je každoročně. Vždy se dostáváme do situace, kdy se někdo v některé ze soutěží odhlásí. Z nejrůznějších důvodů. Kolikrát se stane, že proběhne losovací aktiv a za čtrnáct dní dochází k odhlášení. Dnes tomu pomáhá i přestupní řád, kdy jsou volné přestupy a hráči mohou odejít bez souhlasu svého klubu. Najednou přijde třeba o pět šest hráčů, a je jedno, jestli v žákovské, dorostenecké nebo dospělé kategorii. Shodou okolností nedávno jsem tu měl případ Darkoviček, které mi napsaly, že jim velké kluby v okolí rozebraly žákovský tým a nemají s kým hrát.

To je složitá situace…
Já to chápu, těžko se na ně můžete zlobit. Holt situace je taková, a já musím rozlosování připravit tak, aby ostatní měli vše připravené a splnili jsme svůj úkol, že vše bude fungovat.

Bylo tedy uplynulých několik měsíců pro vás výjimečných? Přece jen se zrušením poloviny ročníku se člověk často nesetká.
To je pravda. Jednak nikdo nevěděl, jak pandemie zasáhne zdraví a život, takže to byl trochu strašák. Zároveň bylo otázkou, jak uchopit sportovní stránku. Že se nakonec rozhodlo takhle, tedy o ukončení všech soutěží od třetí ligy níž, byla jediná správná cesta. Nikdo nepostupoval ani nesestupoval. No, a dneska se udělala taková pravidla, která myslí i na tuto výjimečnou situaci a případné opakování.

Takže i s odstupem hodnotíte jako rozumné, že v dubnu došlo k ukončení sezony?
Stoprocentně. Když se nás vedení z Prahy ptalo, tak jsme tuto myšlenku podporovali. Ale to není o tom, že bychom od stolu něco rozhodovali, takové ohlasy byly i z klubů. Dnes už za ta léta jsou vazby udělány tak, že vykonáte dva tři telefony a máte v podstatě jasno o tom, co je správné a co logické. Já jsem zastáncem toho, ať jsou vždy všichni spokojeni. Samozřejmě ne vždy to tak jde udělat, pokaždé se najde někdo, kdo je na tom hůř. Dnes to vidíte i v lize, kde to odskákala Dukla. Ale tak to prostě je.

Myslíte, že český fotbal je díky dodatku šest soutěžního řádu zahrnující pravidla proti šíření koronaviru patřičně připravený na nejrůznější scénáře, které během podzimu mohou nastat?
Z hlediska legislativního a pravidlového připraveni jsme. Nachystány jsou všechny varianty, jaké mohou nastat a v onom dodatku je napsáno, jak postupovat i na okresní úrovni v té nejposlednější vesnici pro případ, že někdo z hráčů onemocní, bude v katanténě, nebo se po nemoci vrátí. Jistě, praxe nám možná ukáže, že se na něco zapomnělo, ale je to jako se zákony. Nelze ho napoprvé připravit pro každou situaci. V našem případě ale věřím, že je to připraveno tak, abychom zamezili všelijakým nedorozuměním či spekulacím.

Co se tedy bude dít, když se v klubu, nebo v jeho blízkosti, objeví případ onemocnění covid-19?
Tak jako všude. Hráč osloví obvodního lékaře a krajskou hygienu, která rozhodne, jestli bude nutná také karanténa, nebo jen pozorování, zda mají příznaky. Případně vytrasuje další lidi z blízkosti nakaženého. Podle toho pak my budeme řešit, jestli se budou utkání odkládat, nebo zbytek týmu bude moci hrát. Aby tým mohl hrát, tak je tam podmínka, že počet jeho hráčů nesmí klesnout pod sedm. Je to proto, aby se předešlo spekulacím. Pravda je však taková, že se každý případ budeme snažit řešit individuálně a citlivě.

Neobáváte se, že třeba v září či v říjnu může být postižených týmů více, a to nejen na dospělé, ale i mládežnické úrovni, a bude se to muset řešit radikálněji?
To může nastat. Jediná věc, která mě uklidňuje, je to, že jsme na začátku ročníku a prostor pro dohrání tu pořád bude. Když se to stalo na jaře, tak tam to nešlo. Prostě 20. června se muselo skončit, nebylo možné sezonu natáhnout do srpna jako v lize. Teď když dojde k odkladům, můžeme podzim protáhnout do listopadu, kdy také bývá dobré počasí. A hlavně tu máme ještě celé jaro. S tím se dá operovat. Horší by bylo, kdyby se to přesunulo i do jara a pořád bylo něco i v březnu. To bychom to jen valili před sebou a to by asi byl problém. Ale to teď nemá smysl řešit. Musíme věřit v pozitivní vývoj. Uvidíme.

Na každý pád o pořadí týmů, pokud nebudou mít stejný počet odehraných utkání, rozhodne poměr absolvovaných zápasů a bodů, přičemž eventuální postupující musí mít odehránu alespoň polovinu střetnutí v sezoně…
Ano. Pokud by se stalo, že se předčasně ukončí ročník, budeme za polovinou a kluby budou mít různý počet bodů i utkání, tak se bude brát právě tento koeficient. Znamená to tedy, že tým, který bude mít odehráno sedmnáct utkání a třeba třicet bodů, skončí před soupeřem, který bude mít sice o bod víc, ale také o jedno utkání odehráno navíc.

Máte ohlasy z klubů, co říkají na tato pravidla?
Přiznám se, že zatím ohlasy nejsou, protože i když už to proběhlo v médiích, tak oficiálně to platí teprve pár dní. Výkonný výbor FAČR to schválil na začátku srpna. Ale nepředpokládám, že by s tím měl někdo zásadní problém. Myslím si, že jinak už to ani nastavit nejde.

Moravskoslezský kraj patří k nejzasaženějším regionům v republice. Hraje to ve vašem postoji k pravidlům roli?
Krátce po schválení onoho materiálu jsme rozeslali na kluby desatero, jak se mají při utkáních chovat. Aby minimalizovali rizika, dodržovali hygienická opatření a tak dál. Důležitá bude individuální odpovědnost každého hráče, aby když mu nebude dobře, bude se cítit nemocen, bude mít třeba příznaky, aby nechodil na tréninky, zápasy a zůstal doma. Prostě aby nikoho nenakazil. Spoléháme, že to bude fungovat tak jako v jiných oblastech života.

Zmínil jste, že s kluby řešíte řadu věcí. Co ekonomika? Máte zprávy, že existence a fungování klubů jsou ohroženy třeba kvůli výpadkům sponzorů, partnerů a podobně?
Musím říct, že zatím si mi nikdo z klubů takto nestěžoval. S tím souvisí i to, že všichni se do soutěží přihlásili tak, jak měli. Naopak když mělo dojít k posunům místo odstoupivšího a potrestaného Šenova, tak všichni do toho šli. To znamená Petřvald na Moravě do krajského přeboru, Hnojník do I.A třídy a Třebovice do I.B třídy, nikdo s tím neměl problém. A zájem o postup z okresů do krajských soutěží byl i z dalších klubů. Samozřejmě všude to kluby budou mít těžké, ekonomická situace není jednoduchá, ale spoléhám na to, že tady v krajích máme fotbal hlavně jako zábavu. Myslím si, že to lze udržet, i když nebudu na druhé straně lhát, o určitých náznacích a těžkostech ve shánění hráčů jsem slyšel. Ale nebudu jmenovat.

Holt je to těžká doba…
Ten půlrok je nepříjemný v tom, že dost starších hráčů, kteří už mají věk a hrávají to pro radost, zjistila, že se bez fotbalu obejdou. Mají jiné aktivity, které je také baví a takoví se těžko do toho koloběhu budou vracet. Ale věřím tomu, že půjde o minimální procento. Je spousta jiných, kteří se nemohou dočkat, až to zase začne. Věřím, že i fanouškům a lidem obecně to chybí. Vždyť na mnoha vesnicích je fotbal jediná zábava. A lidé tam tím žijí, protože si dají pivo, poklábosí, pobaví se a celkově to tu obec i stmeluje. To je koneckonců důvod, proč tu jsme a proč to děláme.

Bude nadcházející sezona víc o radostech, či starostech?
Starost vždy bude, bez ohledu na koronavirus, ale já spoléhám na to, že fotbal je takový fenomén, bez kterého lidé nemohou být. Každý se u toho odreaguje, na chvíli zapomene na starosti i stres v práci či rodině, vyčistí si hlavu. A i díky tomu tuto dobu překleneme a postupně se vrátíme tam, kde jsme nedávno byli.

Těšíte se, nebo spíše bojíte? A myslíte, že se sezona rozehraje a dohraje podle plánů?
Já se těším, protože já vždy říkám, že pro funkcionáře je vždy nejtěžší období, když se nehraje. A je jedno, jestli jste v klubu, nebo na svazu. Jakmile se začne hrát, je to už rutina, těšíte se na fotbal, takže je to jiné. Přece jen příprava je výrazně těžší. Ano, koronavirus tady je, dokonce ve větším množství i v našem regionu, ale pozitivní je, že hygiena se snaží vše podchytit, daří se to a všichni v rámci možností fungujeme. Snad to tak bude i nadále. Musíme se s tím vypořádat. Ale mám takovou perličku.

Povídejte…
Když jsem měl v období pauzy možnost navštívit některá hřiště, tak je vidět, že mnohé kluby využily koronavirus k obnově či rekonstrukci svých hracích ploch a areálů vůbec. Některé pažity jsou už pomalu jako v lize. Takže jestli v něčem ta pandemie fotbalu mohla pomoci, a kde hledat pozitiva, tak je to v této věci. To je třeba také důvod, proč se na fotbal v nové sezoně těším.

Zdroj: Redakce