V Karviné jste krátce, co jste za tu dobu stačil vypozorovat?
„Určitě to, že se v Karviné pracuje na profesionální úrovni. Klub je finančně zabezpečený, zázemí je na patřičné úrovni, myslím tím rehabilitace, tréninkové plochy a možnosti. Na nové angažmá zde se těším.“


Jaký je v Karviné kádr?
„Teď zrovna hodně obměněný (úsměv). Je tady asi osm nových hráčů, dost kluků ze Slovenska, ale zatím je moc brzy na to říkat, co týmu chybí. Jsme teprve v hrubé přípravě. První týden jsme toho stihli poměrně dost. Máme ještě dva měsíce do začátku soutěže, což je hodně času na to vypilovat vzájemnou spolupráci.“


Jak se těšíte na přípravu pod trenérem Kalvodou?
„Myslím, že to tady bude náročnější než ve Fulneku. Co jsem zjistil, tak během úvodního týdne jsme pracovali skutečně naplno, takovou intenzitu a objem tréninků jsme ve Fulneku neměli.“


Byla ta situace ve Fulneku už opravdu tak neúnosná, že hráči prostě museli změnit působiště?
„Je jasné, že nebyla dobrá. Sám majitel Fulneku pan Mroček nám po podzimu jasně řekl, že jestliže bude mít někdo z hráčů zajímavou nabídku z jiných klubů, on nám v tom bránit nebude. Spíš naopak, ulehčení to bude i pro klubovou pokladnu. V současné době je řešení formou hostování nejpřínosnější pro všechny strany.“


Pouštěním svých nejlepších hráčů, byť na hostování, Fulnek de facto odpískal druhou ligu a stává se prvním sestupujícím. Jako hráče Fulneku vás to jistě musí mrzet, že to s klubem dopadlo zrovna takhle…
„Pochopitelně mě to mrzí. Zažil jsem ve Fulneku hezké období. V minulé sezoně jsme hráli v tabulce nahoře a ještě pět šest kol před koncem měli naději na postup do I. ligy. Je škoda, že na klub, respektive na majitele a sponzorské okolí, dolehla možná jako první ve fotbalovém prostředí finanční krize. Fulnek teď dohraje sezonu s hráči, kteří mu zbudou, nejspíš i s dorostenci, a my ostatní uvidíme, co se bude dít v létě.“


Vracíte se po sezoně zpět?
„V Karviné mám vyřízeno jen hostování do konce tohoto ročníku. Je tam sice ještě roční opce na prodloužení hostování či přestup, ale zatím je předčasné hovořit o tom, co bude za pár měsíců.“


Nabídka z Karviné ale asi nebyla jediná, že?
„Nebyla, nebyla. Jako první se mi ozvali ze Zlína. Sportovní manažer klubu Láďa Minář chtěl, abych pro Zlín zachránil ligu, do hry se pak vložil ještě Třinec, ale to už jsem byl víceméně domluvený s Karvinou.“


Co nakonec rozhodlo ve prospěch karvinského klubu?
„Jednak se znám s manažerem Karviné Péťou Mašlejem, se kterým byla dohoda nejjednodušší, dále je tady i Marek Poštulka, se kterým se taky znám z Baníku, s dalšími kluky jsem se zase potkával na hřišti jako spoluhráč nebo protihráč. Nabídka Karviné pro mě byla v danou chvíli nejlepší. Rozhodoval jsem se jen mezi ní a Zlínem. Rozhodlo to, že už se mi nechtělo cestovat a bydlet mimo Ostravu. Teď už mám rodinu v Ostravě, takže domů to je z Karviné kousek.“


Jak se těšíte na spolupráci s Petrem Dittrichem?
„Ano, známe se z Fulneku, kde nám spolupráce klapala. Po Péťově odchodu jsem zase nastupoval s Marcelem Pavlíkem a ten už je tady také. Myslím, že pro mě nebude nějaká větší potíž vyhovět si na hřišti s kýmkoliv.“


Na podzim byla Karviná přímým konkurentem Fulneku v boji o záchranu. Dalo se na její hře najít něco, v čem byla silná a naopak na čem by měla zapracovat, což bude nyní na jaře i vaším úkolem?
„Musím se přiznat, že výsledky Karviné jsem sice sledoval, ale zápas jsem viděl vlastně jenom jeden, a to ten náš vzájemný, když jsme tady přijeli s Fulnekem. Příchodem nových hráčů teď v zimě se konkurence na jednotlivých postech zvýšila, takže naším úkolem bude nejen zachránit Karvinou ve druhé lize, ale pokud možno skončit v tabulce do osmého místa. A není to nereálné.“


Vy jste už prožil spoustu zimních příprav, takže o nich můžete zasvěceně pohovořit. Co bude nyní pro hráče, kromě té tréninkové klasiky, kterou po vás vyžaduje trenér Kalvoda, nejdůležitější? Bude se kádr formovat i po stránce vztahové?
„Hodně poznáte i ze samotných tréninků. Jak se kdo chová, jak na hřišti působí. Když se podíváme na herní oblast, tak sžívání na hřišti pro mě osobně bude asi v tom směru, že si musím všímat, jak je kdo rychlý, kam nejčastěji nabíhá, jakou mám zvolit přihrávku. Čekají nás ještě společné dva měsíce přípravy, takže času na vzájemné poznávání a stmelení kolektivu bude habaděj. Pochopitelně bude nezbytné si sednout, pohovořit, tak to chodí všude. Hlavní bude, aby z toho vyšel kvalitní výsledek. Abychom byli všichni zdraví a trenér mohl vybírat sestavu podle toho, jakou kdo má formu. Chceme předvádět slušný fotbal, na který bude chodit hodně diváků. Zkrátka aby do sebe vše zapadlo.“