Oba trenéři, tedy jak třinecký Jiří Neček, tak karvinský Leoš Kalvoda prošli olomouckou fotbalovou školou, tudíž i tou trenérskou a právě ze svého dlouholetého působení na Hané se znají dokonale.


Lodivod třinecké lavičky Jiří Neček chtěl po utkání nejprve v legraci svého kamaráda Leoše Kalvodu zbít. „To je děsné. My hrajeme a Leošovi hoši nám střílí branky,“ smál se Neček.


Pak litoval, že nemohl do hry nasadit nebezpečeného Nigerijce Onuchukwa – nejlepšího střelce Třince. „Má něco se svalem. Kdyby byl zdráv a nastoupil, mohlo to vypadat jinak. Ale nechtěli jsme riskovat. Oni tihle černoši naše chladné počasí moc nemusí. Nevím, jak je na tom váš ‚Mireček‘ (Tchami – pozn. aut.), ale ten náš už týden chodí zachumlaný pod dekama,“ neztrácel dobrou náladu rozverný Neček.


Karvinský Leoš Kalvoda si do svého pomyslného notýsku mohl odškrtnout dalšího olomouckého trenéra, kterého se svým týmem porazil. „Takže to máme Paličku, teď i Nečka,“ začal karvinský trenér podobně rozverným tónem jako jeho kamarád ve službách Třince. Pak dodal: „No, jenom ten Radek Látal mě zlobí. Já to totiž většinou s olomouckými trenéry takhle dobré jako dnes nemám. Dost zápasů jsem s nimi prohrál.“


Oba trenéři potvrdili, že se těžko mohli něčím překvapit. „Jak dlouho jsme spolu pracovali Leoši? Sedm let? No, to je doba. Není divu, že jsem věděl, co na nás budeš hrát,“ obracel se na Kalvodu třinecký Jiří Neček.

Domácí kouč jen souhlasně pokyvoval hlavou. „Taky jsem svým hráčům u standardek říkal, aby to kopali, jak chtějí. Já na Jirku Nečka těžko něco vymyslím. Ani Třinec nás ničím nepřekvapil,“ dodal Kalvoda.