„Pomalu se dávám dokupy, trénuji individuálně. Brzy si snad zakopu i s klukama a ještě bych jim chtěl pomoct přímo na hřišti. Čekají nás v závěru ligy nějaká derby, tak uvidíme,“ uvažuje před finišem sezony, která však pro Karvinou skončí jistojistě neúspěchem, fotbalová persona Radek Slončík.

Jak probíhala rekonvalescence po vašem zranění?
Po operaci jsem s nohou vlastně nemohl dlouho nic dělat. Zpevňující dráty v noze mi to nedovolily, stejně tak sádra. Teprve teď se do toho zase pomaloučku dostávám.

To pro vás musela být vyloženě muka, dívat se na to, jak se Karviná výsledkově trápí a nemoct jí pomoci…
Ani mi nemluvte. Ta letošní sezona není ideální, musíme udělat vše pro to, abychom v neděli porazili Opavu, jinak to bude opravdu hodně špatné. Už teď je jasné, že tahle sezona skončí pro všechny velkým zklamáním.

Byl jste celou tu dobu po zranění s mužstvem?
Pokud mi to zdravotní stav dovoli, tak ano. Třeba na všechny domácí zápasy chodím. Akorát jsem nebyl s klukama při těch posledních dvou dalekých výjezdech do Ústí a do Prahy.

Co jste říkal výsledkům?
Špatné no. Třeba naposledy na Žižkově si takhle nechat utéct výhru, nevím… Když v 86. minutě vedete 1:0, měli byste to už dotáhnout přinejhorším na remízu. Ale je to asi obrázek celé nepodařené sezony.

Bohužel pro vás už můžete být pomalu specialistou na různé druhy zranění.
To je pravda, ale věřte mi, že tahle bilance mě opravdu netěší. Ten můj chorobopis je už pěkně dlouhý. Všechno mi to začalo tím nešťastným kolenem. Od něj se pak vše odvíjelo, mám tím na mysli různé svalové potíže, protože po tak vážném zranění logicky nohu zatěžujete jinak. Podvědomě si na operované místo dáváte větší pozor. Všechno to spolu souvisí.


Co je pro hráče po takovém zranění nejdůležitější? Nepropadnout depresi?
Po psychické stránce je opravdu důležité, aby nepřestával věřit. Musí mít kolem sebe dobré prostředí, pozitivně naladěné lidi. Mimořádně důležitá je i samotná regenerace. Záleží totiž nejen na dobře provedené operaci. I to následné dlouhé regenerační období je stejně důležité.

Vy jste se léčil kde?
Naštěstí má klub spolupráci s karvinskými Lázněmi Darkov, které jsou celkem známé už i ve světě. Rehabilitační procedury jsou zde na vysoce kvalitní úrovni. Já sám jsem se třeba často dostal do kryokomory, která mi hodně pomohla. Tam se bolavé místo léčí chladem, což má pozitivní dopad na prokrvení organismu. Ale jak říkám, stejně důležité je i zůstat pozitivně naladěn.


A vám se to daří? Neříkal jste si, že ve vašem případě je to prostě nepřízeň osudu?
To mockrát. Jenže někdo to má zkrátka tak, že projde celou kariéru bez vážnějších zranění a někoho potkává jedna zdravotní patálie za druhou. Já patřím bohužel do té druhé kategorie.


Opravdu jste už neměl chuť s fotbalem praštit?
Když mě ten fotbal stále hodně baví. Chtěl bych jej ještě rok hrát. Bude samozřejmě záležet na tom, jak se budu cítit zdravotně a jak dopadne letošní sezona.


Už jste pomýšlel na zadní vrátka?
Ano, u fotbalu bych chtěl každopádně zůstat. S vedením Karviné jsem domluven na tom, že bych tady po skončení aktivní kariéry zůstal a dál bychom spolupracovali. Vlastním druhou nejvyšší trenérskou třídu, takže bych zkusil trenéřinu.

Jak to s vámi bude po skončení letošní sezony?
Zatím jsem stále hráčem Fulneku. Všechno by se mělo vyřešit nyní v příštích dvou měsících. Smlouva mi končí, už jsme ale předběžně domluveni na nové, která by zohledňovala počet mých startů tak, aby to bylo i pro klub finančně výhodné. Nechci zatěžovat klubovou opkladnu, když nehraji.

A ve Fulneku se na to tváří jak?
Myslím, že se kluby bez problémů domluví. Všichni víme, jak to s Fulnekem momentálně vypadá. Teď to sice moc dobře nevypadá ani s Karvinou, ale musíme věřit, že se zachráníme a budu mít ještě šanci si druhou ligu zahrát. A taky musím věřit, že ta zanártní kůstka byla posledním zdravotním trablem. Nechtěl bych se loučit s kariérou tím, že mi ji ukončí zranění, jako se tomu v jistých případech hráčů stává.