Trenér Vlk, jehož jméno bylo dlouhá léta spjato s vítkovickým klubem, si mohl v sobotu odškrtnout druhé políčko z šestnácti v podzimním programu. Jeho svěřenci zdolali Mohelnici, aniž by ji pustili do pořádné šance.

„S výsledkem 4:0 jsme samozřejmě spokojeni, i když jsme mohli rozhodnout už v prvním poločase. Měli jsme tam ale takovou pasáž, kdy jsme ztráceli balony a soupeř se trochu dostal do hry. Ale zvládli jsme to a za to jsem rád, protože potvrdit vítězství zvenku bývá v domácím prostředí docela ošidné, zvláště kluci odevšad slyší, že jsme favoriti soutěže a doma bychom proto měli každého soupeře rozstřílet. Tuším, že domácí zápasy pro nás už proto budou dost těžké. Třeba dneska rozhodl definitivně až třetí gól,“ hodnotil tříbodový zisk svého mužstva Lubomír Vlk.

Má tým Orlové morální kvality se vypořádat s novou rolí, která jej čeká?
„Já bych řekl, že své morální kvality dokázal tým už během toho půl roku, co se nám tady povedl takový malý zázrak a zachránili jsme po úspěšném jarním tažení divizi. Ty dva dosavadní zápasy aktuálního ročníku nás v tomto ohledu moc neprověřily, protože uhrát tři body, když se nedaří a vy to zvládnete vůlí a bojovností, nebo když se otáčí zápas, to jsme zatím nezažili. V obou utkáních jsme měli navrch a vedli. Ty nejtěžší zkoušky teprve přijdou.“

Ale kdyby nepřišly vůbec, tak by vám to asi nevadilo?
„To určitě ne, pokud bychom měli zápasy zvládat tímhle způsobem jako ty dosavadní dva, to bych se nezlobil (úsměv). Ale poté, co jsme se stali nejlepším týmem jara to moc neočekávám. Teď se na nás budou chtít ostatní mančafty tím víc vytáhnout. Pro nás je to obrat o stoosmdesát stupňů, ale věřím, že i když přijde období, kdy se nebude tolik dařit, tak máme kvalitu na to, abychom se s tím vypořádali. Klukům věřím, zvládneme to.“

Do Orlové jste přišel z Vítkovic a vzal si s sebou pár hráčů. Je výhodou, že zůstali spolu a mohli si tak na jaře udělat obrázek o síle soutěže?
„Ano, to výhoda určitě je. Já jsem hlavně rád, že jsme nemuseli budovat úplně nové mužstvo, v létě jsme vlastně kromě Davida Pražáka vůbec nesáhli do týmu. My jsme se už na jaře přesvědčili o tom, že divize nebude žádná sranda. Nastupují tady fotbalisti, co hráli v ligových soutěžích a určitě to není lehká soutěž, kterou bychom měli nějak profičet. Bude to naopak dřina.“

Na které hráče budete nejvíce spoléhat?
„Já budu spoléhat na týmový výkon. Jistě, v kádru jsou individuality, ovšem v dnešní době je hra už založena na univerzálnosti hráčů. Jeden zápas jako dneska vedete akce po křídlech, v Petrovicích jsme zase táhli většinu zprostředka hřiště. Dneska už obránci zaskočí v útoku a naopak. Těší mě, že to podobně funguje i v našem týmu. O něčem svědčí i to, že nám obránci dávají branky. Na druhou stranu kdyby se našel zase střelec jako loni Jarmil Kopel, tak by to bylo jen ku prospěchu. Jarmil měl na podzim už asi sedm šancí, ale dal jen jednu branku. Snad to přijde. Taky jsem rád, že v Orlové to není jen o jedenácti lidech základní sestavy, ale že máme širší kádr. Doufám, že až přijde čas, tak to kluci z lavičky potvrdí.“

Od letošní sezony platí už i v divizi novinka, že se podobně jako v první a druhé lize sčítají žluté karty. Co si o tom myslíte?
„No, tak tohle moc nekvituji. V těchhle soutěžích nemají kluby jako v lize osmnáct vyrovnaných hráčů v kádru, není to profesionální soutěž. Průměrný kádr divizního mančaftu je úzký, někde točí třeba jen třináct, čtrnáct lidí. Až přijde špatné období, kdy se vám tři hráči vykartují, může to být znát. Osobně jsem tedy proti tomu, ale platí to pro všechny, takže se s tím musíme umět vypořádat.“

Poslední otázka – v sobotu proběhly vedle sportovního areálu v Orlové gulášové slavnosti. Neměli hráči po dobrém výkonu a výsledku povoleno tam zajít a „občerstvit se“?
„Tak já určitě nejsem trenér, který by hráče hlídal. Máme nějaká pravidla, kluci vědí, co mají dělat a co si mohou v tréninkovém procesu dovolit. Já jim důvěřuji. Že bych chodil od baru k baru, to ne. Dokonce nemám nic ani proti jednomu pivku po zápase. Když přijde po kvalitně odvedeném výkonu, tak proč ne.“