O jejich vítězství na hřišti poslední Viktorie Bohumín nebylo pochyb (0:6), ale ještě potřebovali ztrátu do té doby vedoucích Horních Bludovic. Ihned po zápase se „žhavil drát" do Havířova, kde Bludovice hrály svůj zápas s béčkem tamního MFK.

„Jak to dopadlo? Už to skončilo?" byly nejčastější otázky. Tříminutové čekání nakonec skončilo a z hráčů spadlo napětí. „Kolik? 1:1? Konec? Jóóó!" A spontánní radost propukla naplno. Gejzír nadšení i šampaňského se nesl nad hlavami hráčů, nad kterými se ocitl i mladý trenér Petr Kuzník. Pro takové momenty se fotbal hraje.

„Co nás dovedlo k vítězství? Asi ta parta. Letos jsme měli osmnáctku hráčů, což sice není moc, ale v posledních sezonách byly i zápasy, kdy jsme odjeli na venkovní utkání třeba ve dvanácti třinácti lidech. Už asi třetí rok jsme končili pod postupem nebo těsně za první trojicí, letos to konečně vyšlo, takže jsme samozřejmě rádi," svěřil se Kuzník, když dolétal nad křepčícími kamarády.

I pro něj je postup skvělým úspěchem. „Už to dělám asi čtyři roky, ale pořád je to pro mě víceméně koníček. V těchto soutěžích to asi nic jiného ani být nemůže," uznal.

A jak by měly probíhat oslavy? „Musím přiznat, že jsme nic takhle dopředu neplánovali, protože jsme do poslední chvíle nevěděli, jak to dopadne, ale vím, že někteří kluci si brali volno, kdyby to náhodou dopadlo dobře. Nějak se k tomu postavíme," pousmál se mladý trenér.

Doubrava už v minulosti krajskou soutěž hrávala. Jak se tedy těší na I.B třídu? „Ano, já osobně ji jako hráč pamatuji. Je to pro nás jako pro tým velká výzva, nedokážu ale posoudit, jak těžká pro nás soutěž bude. Asi tam nějaký výkonnostní rozdíl je, ale předpokládáme, že přibude kombinačního fotbalu, bude se hrát více po zemi a toho se právě nebojíme. Kluci jsou tady zkušení, v nejlepších letech, vždyť věkový průměr máme osmadvacet let, což je ideální věk. Necháme se překvapit, ale myslím, že nám to bude vyhovovat. Určitě se však obrovsky těšíme," ujistil Kuzník.