Došlo tak na kuriózní situaci. Orenburg má stánek splňující kritéria FIFA a UEFA, nikoli však vlastního svazu. Místo něj jde nahoru třetí Nižnij Novgorod. „Paradox. Přitom plány na rekonstrukci i peníze vyčleněné jsou. Hrát dočasně jinde nám ale zakázali,“ krčí rameny Lička.

Orenburg doplácí i na dva roky starou zkušenost s Tambovem, který měl své zápasy hrát po dobu výstavby v Saransku. Klub ale žádný stadion nepostavil, zkrachoval a zanikl.

„Federace asi nechce, aby se něco takového opakovalo. To pravidlo tam ale dali až v průběhu sezony, což není férové,“ míní. „Navíc my nemůžeme ani využít toho, že bychom hráli dva tři měsíce v době rekonstrukce jinde. To totiž lze jen v rámci regionu. U nás ale žádný jiný takový stadion v okolí není,“ vysvětluje Lička s tím, že roli hraje právě i již zmíněný Nižnij Novgorod.

„Má stadion z mistrovství světa pro čtyřicet tisíc a někdo to postavil. Holt rozhoduje i politika,“ přemýšlí Lička.

Fotbalový útočník Michal Papadopulos (vlevo).
Papadopulos otevřeně o Ostravě: Srdce mě táhlo do Baníku, klíčový byl ale rozum

Poslední nadějí je odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS). „Rozhodnout se má do devíti dní, ale myslím, že do toho se soud nebude vkládat,“ uvažuje třiačtyřicetiletý odchovanec Baníku, jemuž končí smlouva.

„Prezident mi dal návrh nové, kde mi vše zdvojnásobil. Já řekl, že pokud bych měl nabídku z ligy, ať už Rusko, či třeba Polsko, upřednostním ji. A nemusí být tak finančně zajímavá, pro mě je prioritou sportovní stránka. A když se nic neobjeví, budu pokračovat ve druhé lize,“ podotýká.

Registruje ale i nabídku ze Západu. „Vím, že nejsem anglický, německý, či španělský trenér. Když se dostanu do užšího výběru, budu to mít těžké. Ještě před Orenburgem jsem byl mezi dvěma kandidáty na trenéra skotského ligového klubu. Zvolili místního trenéra, ale je to pro mě pokrok,“ přiznává kouč.

Nyní se Lička věnuje rodině. „Odpočívám a dětem dělám taxikáře. Mám druhou práci,“ usmívá se na závěr.