Měl hlavní podíl na přesvědčivém vítězství Zelenobílých nad Brumovem. „Konečně hrajeme to, co na podzim,“ pochvaloval si po vítězném zápase Zdeněk Holý. Poprvé před vlastními fanoušky jste nastoupil s kapitánskou páskou.

Co to pro vás znamená?

Ještě jsem nad tím nepřemýšlel. Trenéři se před zápasem v Benešově takhle rozhodli a já to přijal. Patřím v týmu k těm zkušenějším, věkově i služebně, takže tam moc jiných možností ani nebylo, pokud jsme chtěli něco změnit. A když to vychází, tak zavedené zvyky měnit nebudeme (smích).

Výsledek vypadá jednoznačně. Vypadalo to tak i na hřišti z pohledu hráčů?

Těžké utkání to bylo, těžké. Otočili jsme to vlastně v deseti, což se hned tak někomu nepovede. Kanonádu jste odstartoval právě vy přesnou hlavičkou.

To jste byl asi sám překvapen ne?

Byl jsem rád, že to vyšlo. Trenér Mašlej mi říkal, ať při centrech z pravé strany chodím před bránu, tak jsem tam šel a klaplo to. Filip Juroszek mi předložil parádní centr.

Ale góly hlavou zrovna moc nestřílíte co?

No, naposledy jsem ho dal… moment, to si ani nepamatuji, možná v dorostu. Ale ne, hlavou jsem dával gól ještě za FC Karviná v Bohdanči. To už je pěkně dlouhá doba (smích).

Jste rád, že jste dneska přerušil gólové čekání?

Aby ne. V této sezoně jsem se trefil naposled na podzim v Jihlavě. Už bylo na čase.

Byl to váš nejlepší zápas v karvinském dresu?

To nedokážu posoudit. Pár povedených zápasů už jsem zažil, ale nechtěl bych hodnotit sám sebe. Můj osobní pocit z utkání je ale dobrý, na jaře patřil rozhodně k těm lepším. Navíc jste se musel dostávat do formy po zranění z úvodu jara.

Teď už je vše v pořádku?

Musím to zaklepat, je to v normě. Myslím, že zranění, která nás polovinu jarní části pronásledovala, se do našich výsledků promítla. Já se zranil hned na začátku společně s Reichlem, což asi také hrálo svou roli. Teď už jsme ale oba naskočili a uzdravili se i ostatní kluci, snad už to teď bude v pohodě.

Myslíte, že se mužstvo konečně zvedne?

Doufám, že ano. Už minulý zápas v Dolním Benešově jsme odehráli na jedničku. Ony vlastně ani ty předchozí nebyly úplně špatné, ale výsledkově se nedařilo. Až teď jsme se zvedli.

Jaký vliv má na tomto obratu účast Petra Mašlej přímo na hřišti?

Myslím, že značnou. Péťa Mašlej se teď může v klidu soustředit na zápas, který sleduje z lavičky zase Dušan Kohut. Podle mě je Mašlej přesně ten typ hráče, kterého jsme potřebovali. Dneska hrál zase v obraně, perfektně to zezadu dirigoval a udrželi jsme opět čisté konto. To je pro nás, i pro mladého Ondru Pacanovského v bráně velké povzbuzení.

Dá se očekávat prodloužení těchto sérií i v Hranicích?

Máme k tomu nakročeno. Teď máme šňůru zápasů s týmy z konce tabulky, takže ještě musíme bojovat. Vyhráno ještě zdaleka nemáme, letos určitě sestoupí tři týmy, takže pořád bojujeme, pořád musíme být ve střehu.