Také jeho zásluhou je tým první se sedmibodovým náskokem na Horní Žukov. „Postup by byl super,“ usmívá se Jarmil Kopel, který hraje v mužstvu s produktivním bratrem Jiřím, autorem třinácti tref.

Nejraději vzpomíná na dobu, kdy působil v divizní Slavii Orlová. „Tam jsem hrál patnáct let za muže, vlastně od svých sedmnácti,“ říká. Je hrdý, že se mohl do kroniky klubového fotbalu zapsat postupem do MSFL, což je největší úspěch orlovského klubu. To se psala sezona 2011/2012.

„Tehdy jsme měli výbornou partu, přispěl jsem k postupu několika góly, všem se dařilo, psalo se o nás hodně v novinách,“ vybavuje si vítěznou šňůru Orlové, která se zastavila na čísle 10. „Tehdy měla i ligová Sparta svou vítěznou šňůru jen devět zápasů,“ směje se Kopel. „Byly to krásné časy. I tu třetí ligu jsme hráli tři roky. Zůstal jsem tam jako jediný odchovanec. Brankář Szarowski byl druhý, ale v první sezoně MSFL odešel,“ vrací se v čase.

Zdroj: Jakub Nohavica

Prožil ale také těžké časy, kdy mu šlo o zdraví. V roce 2016 měl úraz na šachtě, když ho přiskřípl tunový nakladač uhlí. Roli hrálo jen pár centimetrů! „Nakladač se na mě převrátil, sjel mi po ruce a vyhodil z kloubu rameno. Naštěstí se pak šprajcl o zeď, takže mě sice přiskřípl, ale měl jsem možnost se z toho sevření vysoukat,“ popisuje chvíle hrůzy v dole.

Nebýt stěny, která nakladač zastavila, je od té doby bez nohou. „Vůbec bych si takový život nedokázal představit. Měl jsem štěstí v neštěstí,“ uznává. I tak to odneslo rameno. „Prodělal jsem dvě operace, stále to rameno nemůžu přetěžovat. Spím na opačné straně, jinak bych neusnul. Už to nebude nikdy ono,“ smutní fotbalista, který je fanouškem Ronalda a Manchesteru United.

„Ronaldo se mi líbí odmalička. Navíc je to stejný ročník jako já,“ rozesměje se.Jak to má momentálně se soupeři? „Když se bavíme teď o okrese, tak nejraději hraju proti Doubravě, protože se mi na ni střelecký daří. Naopak nejhorší je to se Slavojem Petřvald, s nimi se vždycky trápíme,“ uzavírá povídání Jarmil Kopel.

Zdroj: Deník