Libore, přijede vaše Slovácko. Těšíte se?
Tak moje… Těšíme se jako na každé ligové utkání. Jsme nabuzeni výhrou z Hradce a chceme ji potvrdit.

Jak vlastně berete zápasy proti klubu, kde jste fotbalově vyrostl? Už jste si stihl proti Slovácku zahrát?
Stihl. Konkrétně to byly dvě minuty za Slavii (úsměv). Tentokrát věřím, že to bude víc a že Slovácko porazíme. To by nám v tabulce hodně pomohlo. Ještě uvidím, jak moc to pro mě bude speciální.

Když jste do Karviné přišel – už jako hráč pražské Slavie –, tak jste hned naskočil do sestavy. Paradoxně jste z ní vypadl po Slavii, kde jste hrát kvůli dohodě klubů nemohl. Nebál jste se, že vás tohle rozhodnutí připraví o základní jedenáctku i pro zbytek podzimu?
Neřekl bych bál, ale obavy tam trochu byly. Nicméně jsme hlavně věřil, že když budu na tréninku dál poctivě makat, tak že další šance určitě přijde.

Přišla a v posledních dvou zápasech už jste na pravém beku zase nechyběl. A Karviná získala čtyři body…
To je samozřejmě super, ale získali jsme je pochopitelně jako tým. Nebylo to tím, že jsem zrovna já hrál na pravém obránci.

Je to váš post? Vyhovuje vám?
Ale jo, v reprezentaci hrávám i levého beka a nemám s postem krajního obránce problém.

Když už jste naťukl reprezentaci, máte i osobní zkušenost z mistrovství Evropy sedmnáctek. Jak na to vzpomínáte?
Určitě v dobrém. Dostat se na EURO v jakékoliv kategorii je velký úspěch a my jsme v těch sedmnáctkách postoupili jako český tým po strašně dlouhé době. Bylo to před rokem v Bulharsku, porazili jsme Slovinsko 1:0, ale prohráli s Belgií 0:3 a s Německem 0:4.

Dobrá zkušenost?
Hodně dobrá a užitečná. Zní to možná divně, ale proti Belgii jsme hráli výborný zápas. Po červené kartě se to ale sesypalo a nakonec jsme prohráli tak, že výsledek vypadá jasně. Ale opak byl pravdou. Jasný byl jenom ten zápas s Německem, to byla opravdu škola se vším všudy. Hráli tam kluci, kteří se už prosazují do bundesligových kádrů a Felix Passlack už hraje za Dortmund i v Lize mistrů. Ten si s námi na hřišti dělal, co chtěl.

Vaše reprezentační kariéra tím ale neskončila a aktuálně jste dokonce dostal pozvánku na soustředění české dvacítky, je to tak?
Ano, jedeme tam z Karviné tři, ještě Erik Puchel a Péťa Galuška. Dostali jsme pozvánku na listopadové soustředění ve španělské La Manze. Potěšilo mě to, protože je to další posun v mé kariéře. Teď na podzim jsem hrál za devatenáctku a vybojovali jsme si postup do další fáze kvalifikace o EURO.

Těch kariérních posunů teď v poslední době zažíváte poměrně dost. Trenér s vámi už mluvil o bližší pozici v reprezentační dvacítce?
Zatím ne, jenom přišla pozvánka. Beru to tak, že se budu chtít ukázat a pak se uvidí.

A dal byste přednost dalšímu pokračování ve dvacítce mezi staršími hráči, nebo v devatenáctce, když už je tam slibně rozjetá evropská kvalifikace?
Těžká otázka. Pro mě jsou rozhodně dobré obě varianty (úsměv). Pořád potřebuju sbírat zkušenosti na mezinárodní úrovni.

Aktuálně sbíráte ty domácí, zato ale v dospělé kategorii a v lize. Co vám dalo roční angažmá ve Slavii?
Strašně moc. Strávil jsem tam rok. První tři měsíce v juniorce, pak si mě trenéři vytáhli do áčka a kromě toho ministartu proti Slovácku jsem absolvoval hlavně tréninky a přípravy. Ta poslední se mi, myslím, vydařila, takže přišla i šance v předkole Evropské ligy proti Tallinnu. Tam to bohužel nedopadlo, prohráli jsme 1:3, naštěstí to v odvetě kluci zvládli 2:0 a postoupilo se dál.

A vaše šance přišla v Karviné, kde pravidelně nastupujete…
Jsem za tu šanci hodně rád. Je to pro mě opravdu průlomový rok. Reprezentace, Slavia, pohár a teď liga v Karviné. Navíc pravidelně kopu a týmu se i daří. Bodově jsme na tom slušně, tak doufám, že v tomto stylu dokončíme i celý podzim.