„Čekali jsme těžký zápas, a to se potvrdilo. Podle mě se dnes potkaly nejsilnější tým doma a nejsilnější tým venku. Výhra nad Havířovem má velkou cenu," radoval se po zápase bývalý hráč Karviné nebo třeba Lískovce.

Havířov vám v první půli zle zatápěl, je to tak?
Nelze než souhlasit. První poločas byl z naší strany špatný. Těžko říct, nakolik to bylo ovlivněno těžkým terénem nebo nervozitou, ale Havířov měl jasně víc ze hry. Mohl dát tak tři góly. Šance měl opravdu velké. Ale podržel nás gólman a od toho jsme se mohli odrazit.

Obě branky jste obstaral vy. Potvrdil jste, že jste hráč do vápna?
Asi jo, prosazovat se ve vápně je moje úloha. V předchozích působištích jsem většinou hrával v záloze nebo v obraně, takže při útočné snaze aspoň vím, jaké to je z pohledu bránícího hráče.

No právě - naposledy v Dětmarovicích jste hrál dokonce stopera. Jaké to je nastupovat nyní na opačném konci?
Nijak zvláštní. V útoku jsem už kdysi hrával, i když je fakt, že naposledy někdy v mládeži (smích). Mezi muži jsem hrál hlavně ve středové řadě nebo toho stopera, jako třeba v Dětmarkách. Ale v Petrovicích mě dal trenér Kročil do útoku, protože tady už je kvalitní a sehraná stoperská dvojice Gill – Bernatík. Já s tím problém nemám, je mi jedno, kde hraji. Jsem adaptabilní.

Těší góly v derby dvojnásob?
Těší mě spíš z toho pohledu, že rozhodly o výhře. Doma musíme vyhrávat. Ty zápasy jsou pro nás náročné na psychiku, jelikož nám to venku nejde a jsme tak nuceni si všechno uhrávat v domácím prostředí. Branky mě tedy těší hlavně z pohledu důležitosti zápasu než proto, že padly v derby.


Celý článek v úterním vydání Karvinského a Havířovského deníku